Berounsko

Berounsko seznam geologických lokalit a geotypů Geoparku Barrandien dle indikátorů

M – geomorfologická lokalita

M01 PP Vraní skála – Vraní skála (identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: M01) –hornina buližník (též lydit či silicit) vznikající v časovém rozpětí 850 až 541 milionů let. Jde o vynikající vyhlídkové místo. Leží v 1. zóně CHKO Křivoklátsko. (starohory, svrchní proterozoikum)

M02 CHKO Křivoklátsko – Hudlická skála (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: M02) – Geomorfologicky výrazný hřbet (nejvyšší kóta 487 m n. m.), ležící na jz. okraji obce Hudlice. Tvoří ho hornina buližník (též lydit či silicit) vznikající v časovém rozpětí 850 až 541 milionů let. V buližníku se vytvořily dvě drobné pseudokrasové jeskyně. Je to jeskyně V Hudlické skále 1 (evidenční číslo JESO P112581C-J-00001). Délka jeskyně je 10,5 m. Druhá jeskyně se nazývá V Hudlické skále 2 (evidenční číslo JESO P112581C-J-00002) a je dlouhá 5,3 m. Hudlická skála leží ve 3. zóně CHKO Křivoklátsko. (starohory, svrchní proterozoikum)

M03 Koukolova hora (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: M03) – Leží 6 km jz. od Berouna, nejvyšší kóta 471 m n. m. Ve starých lomech jsou odkryty kotýské vápence (spodní devon, stupeň lochkov), které obsahují četné zkameněliny, např. význačnou faunu trilobitové biozóny Warburgella rugulosa. Krasové dutiny jsou částečně vyplněny terciérními sedimenty, jejichž výskyt je v dané výškové úrovni pozoruhodný, a proto významný pro vytváření hypotéz o geomorfologickém vývoji krajiny ve druhohorách a třetihorách. (prvohory, devon)

M04 NPP Kotýz – Kotýz (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: M04) – Leží 1,5 km západně od obce Koněprusy. Jde o vápencový ostroh tvořící význačnou krajinnou dominantu Českého krasu. Ostroh tvoří kotýské vápence (spodní devon, stupeň lochkov), jejichž typická lokalita, tzv. stratotyp, je právě na Kotýzu. Na Kotýzu je evidováno 12 jeskyní, z nichž nejznámější je Axamitova brána (evidenční číslo JESO K1128711-J-00001). Četné archeologické nálezy dokládají osídlení člověkem v paleolitu, pozdní době bronzové, době železné a v raném středověku. Jsou zde bohatá rostlinná a živočišná společenstva skalních stepí. V rámci soustavy chráněných území Evropské unie Natura 2000 leží NPP Kotýz na území evropsky významné lokality Kotýz. (prvohory, devon)

M05 NPP Zlatý kůň – Zlatý kůň a Koněpruské jeskyně (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: M05) – Leží 500 m jižně od obce Koněprusy. Geologické podloží tvoří vápence spodního a středního devonu, z nichž nejvýznamnější jsou koněpruské vápence (spodní devon, stupeň prag) vzniklé v mělkovodním prostředí. Vytvářejí koněpruský útes s množstvím zkamenělin (popsáno přes 500 druhů). V NPP je evidováno 15 jeskyní. Nejvýznačnější jsou Koněpruské jeskyně (evidenční číslo JESO K1128711-J-00007), největší jeskynní systém v Čechách, s chodbami o délce 2 km. Na vápencové skalní podloží jsou vázána rostlinná a živočišná společenstva. Jeskyně jsou významným zimovištěm netopýrů. NPP Zlatý kůň leží v 1. zóně CHKO Český kras. Kód AOPK ČR: 549. V rámci soustavy chráněných území Evropské unie Natura 2000 leží NPP Zlatý kůň na území evropsky významné lokality Zlatý kůň. (prvohory, devon)

M06 PR Tetínské skály – Tetínský hrad (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: M06) – Vápencový ostroh se zříceninou Tetínského hradu ze 13. století se nachází na východním okraji obce Tetín. Převážnou část skalních výchozů pod Tetínem tvoří kotýské vápence (spodní devon, stupeň lochkov). Tetínský hrad leží na území PR Tetínské skály v 1. zóně CHKO Český kras v soustavě chráněných území Evropské unie Natura 2000 leží PR Tetínské skály na území evropsky významné lokality Karlštejn-Koda. V PR Tetínské skály se nalézají rozsáhlé přirozené a umělé odkryvy silurského a devonského sledu. Ve zkrasovělých vápencích je evidováno 37 jeskyní. Pod Tetínským hradem je historicky známá jeskyně Turské maštale s bohatými archeologickými nálezy. (prvohory, devon)

M07 NPR Koda – Kodská rokle (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: M07) – Nachází se asi 1 km jzz. od obce Srbsko ve východní části NPR Koda leží v 1. zóně CHKO Český kras. V Kodské rokli se v části zvané Údolí děsů (trampská osada založená v roce 1921) vyskytují přirozené skalní výchozy silurských a devonských vápenců. V Kodě se z krasových vod Kodské vyvěračky vytvořila druhá (po Svatém Janu pod Skalou) největší pěnovcová kupa v Českém krasu. Dosahuje mocnosti až 15 m. V Údolí děsů jsou na vodním toku i pěnovcové kaskády. V NPR Koda je evidováno 38 jeskyní. Z nich nejznámější je jeskyně Koda v Kodské rokli proslulá archeologickými nálezy. (prvohory, silur-devon a čtvrtohory)

M08 NPR Karlštejn – Chlum u Srbska (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: M08) – Opuštěný lom Na Chlumu se nachází 1 km severně od obce Srbsko v NPR Karlštejn leží v 1. zóně CHKO Český kras. V rámci soustavy chráněných území Evropské unie Natura 2000 leží NPR Karlštejn na území evropsky významné lokality Karlštejn-Koda. Těžba v lomu probíhala v letech 1920 až 1961. Těžily se zde kvalitní slivenecké a koněpruské vápence (spodní devon, stupeň prag). Při těžbě byly odkryty jeskynní prostory, z nichž dnes je nejvýznamnější systém Srbské jeskyně-Netopýří jeskyně je dlouhý 1230 m. Zimují zde netopýři. V jeskyních se našly kosterní pozůstatky z poslední doby ledové, např. jeskynní hyeny, jeskynních lvů či býložravců. (prvohory, devon a čtvrtohory)

M09 NPR Karlštejn – Svatý Jan pod Skalou (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: M09) – Dominantou obce je vápencová „Skála“ s křížem, vypínající se do výšky 160 m. Pod „Skálou“ vytvořil krasový pramen největší kupu holocenních pěnovců v Českém krasu, o rozměrech 80x70x17 m, která má evropský stratigrafický význam. V pěnovcích je člověkem upravená jeskyně Sv. Ivana. V České republice je to nejmladší a největší jeskyně v pěnovcích.

O – paleozoikum/ordovik

O01 Děd u Berouna (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: O01) – Vrch Děd (kóta 493 m n.n.) tvoří protáhlý hřbet ve směru sv.- jz. Leží sz. od Berouna. Vrcholové partie Dědu tvoří křemencové a pískovcové lavice letenského souvrství (ordovik, stupeň beroun). V lese asi 800 m jv. od rozhledny se vyskytuje řada starých sběratelských jam, které sledují paleontologicky bohaté polohy. Je to klasická Barrandova lokalita „Drabov“. Hojné jsou zde části trilobita Dalmanitina socialis i jiných trilobitů, dále pralilijice Ascocystites drabovensis, členovci, např. Caryon, Duslia insignis, ramenonožci, plži, konulárie, ichnofosílie a některé dosud záhadné zbytky. V podloží letenského souvrství, na jv. úbočí a úpatí Dědu, jsou polohy jílovitých břidlic vinického souvrství (ordovik, stupeň beroun). (prvohory, ordovik)

O02 PP Zahořanský stratotyp (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: O02) – Jde o borovicemi porostlý pahorek za 1. základní školou v Králově Dvoře při silnici z Králova Dvora do Zahořan. Budují ho zelenavé, jemně slídnaté prachovce, místy s čočkami nečistých karbonátů a jílové břidlice zahořanského souvrství (stupeň beroun, svrchní ordovik). Je to klasická Barrandova lokalita Zahořany, známá bohatými nálezy zejména ostnokožců, trilobitů a další ordovické fauny. Na pahorku jsou patrné zbytky sběratelských jam. Lokalita je stratotypem zahořanského souvrství. (prvohory, ordovik)

O03 Chrustenická šachta (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: O03) – Leží na východním okraji obce Chrustenice. Těžily se zde svrchnordovické chamosito-sideritové železné rudy, místy s magnetitem, náležející ke zdicko-nučickému rudnímu obzoru s rozsáhlým chrustenicko-nučickým ložiskem. Toto ložisko vzniklo na rozhraní podložních pískovců a křemenců (letenské souvrství) s nadložními jílovitými sedimenty (vinické souvrství). Chrustenicko-nučické ložisko se těžilo u Nučic, Zdic a Chrustenic (dnes poddolovaná územní plocha Nučice, ID 2039). V Chrustenické šachtě se v letech 1907 až 1965 vytěžilo 8 milionů tun rudy. Důl měl 84 pater zasahujících do hloubky 426 m. Bylo zde nafáráno 45 km chodeb. Místo svislé šachty spojovaly jednotlivá patra šikmo ukloněné svážné jámy. Od roku 1995 je Chrustenická šachta zpřístupněna pro veřejnost. K vidění je expozice s řadou unikátních exponátů připomínajících slavnou dobu hornictví. (prvohory, ordovik)

S – paleozoikum/silur

S01 NPP Klonk – Klonk u Suchomast (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: S01) – Leží zhruba 500 m sv. od obce Suchomasty. V roce 1972 zde byl schválen celosvětový srovnávací profil (holostratotyp) mezi útvary staršího paleozoika, silurem a devonem. Jde o tzv. GSSP (Global Stratotype Section and Point), tedy světový stratotyp pro hranici silur/devon. Na Klonku vystupuje požárské souvrství nejvyššího siluru a lochkovské souvrství nejnižšího devonu. Hranice probíhá ve vrstvě č. 20. Je určena na základě vůdčích fosílií, graptolita Monograptus uniformis, trilobita Warbugella rugulosa, konodonta Icriodus woschmidti a chitinozoa Angochitina chlupaci. Klonk je prvním stratotypem hranice přijatý podle nových zásad stratigrafické klasifikace. Pod Klonkem je od roku 1977 památník symbolizující dvě geologické vrstvy spjaté mezinárodním usnesením. (prvohory, silur-devon)

S02 NPR Karlštejn – Budňanská skála u Karlštejna (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: S02) – Budňanská skála se nachází u mostu v obci Karlštejn. Leží v NPR Karlštejn. Ta byla vyhlášena v roce 1955 na ploše 1547 ha. Rozkládá se v nadmořské výšce 215 až 440 m. Budňanská skála je parastratotypem hranice silur/devon. Na skále je hranice vyznačena bronzovými deskami. Odkryv tvoří požárské souvrství (silur) a lochkovské souvrství (devon). Hranice je určena vůdčími zkamenělinami, trilobitem Warburgella rugosa a graptolitem Monograptus uniformis. Jsou tu i lilijice, hlavonožci, mlži, plži lasturnatky, konodonti a chitinovci. Vrstvy na skále jsou disharmonicky zvrásněny. Lavicovité vápence tvoří jednoduché vrásy (vrása „M“), zatímco deskovité vápence jsou zvrásněny složitěji. (prvohory, silur-devon)

S03 CHKO Český kras – Beroun Lištice (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: S03) – Lokalita Lištice se nachází zhruba 450 m východně od čistírny odpadních vod v Berouně, v 1. zóně CHKO Český kras. Geologický vývoj spodního siluru je zde ovlivněn sopečnou činností svatojánského vulkanického centra. Motolské souvrství (spodní silur, oddělení wenlock, stupně homer a sheinwood) zde tvoří vulkanicko-karbonátová facie. Na bázi jsou křemité břidlice s polohami rohovcových hornin s příměsí klastického křemene a s bioturbacemi. V nadloží jsou brekcie dokumentující tektonický neklid a otřesy dna vedoucí ke skluzům. Výše jsou biodetritické vápence a tufitické břidlice s bohatou, zejména brachiopodovou a trilobitovou faunou. (prvohory, silur)

S04 PP Špičatý vrch – Barrandovy jámy (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: S04) – Leží v 1. zóně CHKO Český kras. Leží 1,5 km jižně od obce Loděnice. Lokalita je významným nalezištěm silurských (stupeň wenlock, motolské souvrství) zkamenělin, které pocházejí z několika sběratelských jam. Jsou zde dvě paleontologicky proslulé polohy nazvané dle význačných trilobitů. Stratigraficky níže jsou „arethusinové břidlice“, tvořící přechodní facií mezi graptolitovými břidlicemi a vulkanicko-karbonátovými horninami. Další polohu tvoří vápence a vápnité břidlice označované jako vrstvy „miraspisové“. Roku 2013 zde byla nalezena nejstarší suchozemská rostlina na světě. Usazené silurské horniny proráží žíla suchozemského bazaltu. Mohutné silurské sopečné akumulace v této oblasti dosáhly nad mořskou hladinu a vytvořily vynořené sopečné ostrovy. (prvohory, silur)

S05 PP Lom Kozolupy – Kouřící lom u Kozolup (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: S05) – Leží v 1. zóně CHKO Český kras, 1 km sz. od obce Mořina. Jsou zde silurské uloženiny, konkrétně motolské souvrství (stupeň homer, oddělení wenlock) a kopaninské souvrství (stupně gorst a ludford, oddělení ludlow), a to v tufiticko – karbonátovém vývoji. Mezinárodně významné naleziště zkamenělin na 58 vrstevních plochách. Mělkovodní společenstva se na každé vrstevní ploše vyvíjela do doby, než byla pohřbena sopečným popelem pocházejícím ze svatojánského vulkanického centra. Jde o významnou paleoekologickou lokalitu Barrandienu, zařazenou do mezinárodního programu geologických korelací (Ecostratigraphy). Těžba vápenců probíhala v letech 1940-1965. Později lom sloužil jako věčně hořící skládka Pražských papíren. Odtud název Kouřící lom. (prvohory, silur)

S06 CHKO Český kras – Hlásná Třebaň (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: S06) – Lokalita leží u silnice asi 700 m východně od obce Hlásná Třebaň ve 2. zóně CHKO Český kras. Skalní sráz je jedním z nejinstruktivnějších odkryvů hraničních vrstev mezi ordovikem a silurem v Barrandienu. Nejnižší část srázu tvoří ložní žila silurského diabasu, která pronikla mezi vrstvy prachovců a pískovců kosovského souvrství (stupeň kosov, nejvyšší ordovik). Horní hranice ložní žíly je lemována zónou pevných, teplotně přeměněných prachovců. Sled ordoviku končí polohou světlých jílovců, na které ostře nasedají tmavošedé graptolitové břidlice želkovického souvrství (stupeň llandovery, nejnižší silur). Hranice ordovik/silur je zakryta svahovou sutí, ale byla důkladně prozkoumána umělými výkopy. (prvohory, ordovik-silur)

D – paleozoikum/devon

D01 NPR Karlštejn – skalní defilé podél silnice u Srbska (Srbsko-Karlštejn) (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: D01) – Skalní defílé s významným profilem spodnodevonskými souvrstvími (od lochkovu po zlíchov). Táhne se podél silnice ze Srbska do Karlštejna na levém břehu Berounky v délce asi 3,6 km. Jde o příkré svahy s krasovým reliéfem. Profily jsou dobře odkryty zejména v opuštěných vápencových lomech. V Petzoldově lomu a v Beranově lomu jsou např. vápence stupně lochkov a prag (spodní devon). Ve skalním defilé je názorně odkryta tektonická stavba. V profilu jsou i paleontologické lokality. (prvohory, devon)

D02 NPP Zlatý kůň – Koněprusy a Zlatý kůň (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: D02) – Geologické podloží Zlatého koně tvoří tři vápencové facie. Nejstarší jsou koněpruské vápence (spodní devon, stupeň prag), které zde tvoří útes, tzv. biohermu. V Houbově lomu se nachází jedno z nejbohatších nalezišť zkamenělin na světě v devonském útvaru. Bylo zde popsáno na 500 druhů, např. lilijice, ramenonožci, mechovky, koráli, trilobiti, atd. Koněpruské vápence jsou kvalitní, těží se v okolí ve Velkolomech Čertovy schody západ a východ (dobývací prostory Koněprusy, ID 60 150 a Suchomasty I, ID 60 295). V nadloží koněpruských vápenců spočívají již neútesové suchomastské vápence (spodní devon, stupeň zlíchov a dalej) a na nich leží akantopygové vápence (střední devon, stupeň eifel). Nejmladší vrstvy zde již tvoří pískovce a prachovce roblínských vrstev (srbské souvrství, střední devon). Severní ohraničení Zlatého koně je tektonické, podél tzv. očkovského přesmyku. (prvohory, devon)

D03 NPP Zlatý kůň – Koněpruské jeskyně (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: D03) – Na Zlatém koni vznikly rozpouštěním vápenců krasové jevy. U vrcholu jsou krásně vyvinuty škrapy. Jeskyní je zde evidováno 15. Nejvýznamnější jsou Koněpruské jeskyně (evidenční číslo JESO K1128711-J-00007), největší jeskynní systém v Čechách s délkou chodeb 2 km. Byly vyvinuty ve třech patrech s výškovým rozdílem 70 m. V jeskyních je hojná krápníková výzdoba. Světovým unikátem jsou tzv. koněpruské růžičky. Jejich vznik je dodnes zahalen tajemstvím. V Koněpruských jeskyních byly nalezeny hojné kosterní pozůstatky lidí a zvířat, např. člověka typu Homo sapiens, srstnatého nosorožce, jeskynních medvědů, atd. Koněpruské jeskyně objevili lomaři v roce 1950. Pro veřejnost je od roku 1959 zpřístupněno 600 m chodeb. Turisté navštíví nejkrásnější partie středního patra a svrchní patro, kde byla v 15 století penězokazecká dílna. (prvohory, devon a třetihory a čtvrtohory)

D04 PR Kobyla – lom Na Kobyle (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: D04) – Lom Na Kobyle leží 1,5 km jv. od obce Koněprusy v PR Kobyla. Těžba vápenců zde byla ukončena v roce 1929. V lomu je odkryta tektonická porucha zvaná očkovský přesmyk. Během variského vrásnění byly na devonské masivní slivenecké vápence od severu nasunuty lépe vrásnitelné devonské vápence lochkovského souvrství a silurské vápence požárského souvrství. Očkovský přesmyk se táhne východo-západním směrem a má délku 1 km. Těžbou v lomu byly odkryty jeskyně. V Chlupáčově sluji se nalezly kosti savců z poslední doby meziledové a nástroje ze starší doby kamenné. (prvohory, silur-devon)

D05 CHKO Český kras – lom Velká Amerika (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: D05) – Opuštěný vápencový jámový lom Velká Amerika leží 1 km sz. od obce Mořina ve 3. zóně CHKO Český kras. Poskytuje názorný odkryv stratigrafického sledu spodního devonu, a to od sz. k jv. vápenců kotýských, koněpruských, sliveneckých, loděnických, řeporyjských a v těsném jižním předpolí i spodních poloh vápenců zlíchovských. Stěny názorně odkrývají tektonickou stavbu příkře skloněného jižního křídla antiklinály Ameriky s četnými příčnými poruchami, podle nichž postupuje zkrasovění. Vápence se zde těžily unikátním způsobem, tzv. nálevkováním. Lom je součástí evropsky významné lokality Štoly Velké Ameriky. Štoly jsou nejvýznamnějším zimovištěm netopýrů v Českém krasu, bylo zde zjištěno celkem 11 druhů netopýrů. Z důvodu ochrany zimujících netopýrů je zakázáno v zimním období do štol vstupovat. (prvohory, devon)

D06 NPR Karlštejn – lom Malá Amerika (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: D06) – Nejproslulejší opuštěné lomy v Českém krasu jsou u Mořiny, v tzv. oblasti Amerik. Jde asi o 20 jámových lomů vzájemně propojených štolami. Lom Malá Amerika je jedním z nich. Vápenec se zde těžil v letech 1891 až 1963. V lomu jsou odkryty zejména kvalitní koněpruské vápence (spodní devon, stupeň prag), které byly předmětem dobývání.
D07 CHKO Český kras – Jiráskův (Acanthopygový) lom (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: D07) – Leží 1 km jv. od obce Koněprusy na území CHKO Český kras. Ve starém opuštěném vápencovém lůmku jsou odkryty akantopygové vápence (střední devon, stupeň eifel) nazvané podle trilobita Acanthopyge haueri. Tyto vápence obsahují kromě trilobitů i další zkameněliny, zejména lilijice, korály, stromatopory, konodonty, tentakulity aj. Akantopygové vápence jsou nejmladší vápence mořského původu v koněpruské oblasti. (prvohory, devon)

C – paleozoikum/karbon

C01 CHKO Křivoklátsko – lom v karbonu Zdejcina (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: C01) – Lokalita leží asi 900 m severně od části obce Beroun-Zdejcina ve 3. zóně CHKO Křivoklátsko. Lokalita vedena jako oznámené důlní místo, štola Stradonice u Nižboru.

C02 CHKO Křivoklátsko – Suchá rokle Zdejcina (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: C02) – Lokalita Suchá rokle se nachází zhruba 1 km ssz. od části obce Beroun-Zdejcina, ve 3. zóně CHKO Křivoklátsko. Výchozy zlomově postiženého karbonu, jde o tzv. hýskovsko-lísecký relikt, což je erozní zbytek karbonských sedimentů, který tektonicky zaklesl spolu s jinými horninami ve struktuře tzv. pražského zlomu o několik set metrů níže, takže zde byl zachován a nebyl odnesen erozí, jako karbon v okolí. Pocházejí odsud jedny z nejlepších zkamenělin karbonské flóry z Čech. (prvohory, karbon)

C03 CHKO Křivoklátsko – rokle Zdejcina (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: C03) – Lokalita rokle Zdejcina se nachází zhruba 800 m ssz. od části obce Beroun-Zdejcina, ve 3. zóně CHKO Křivoklátsko. Ve dně rokle místy vycházejí blíže neurčené horniny ordoviku v podloží karbonu. (prvohory, karbon a ordovik)