Radnicko seznam geologických lokalit a geotypů Geoparku Barrandien dle indikátorů
M – geomorfologická lokalita
M16 PP Kateřina (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku M16) – umělý odkryv bývalého povrchového dolu poskytujícího defilé arkóz a arkózových konglomerátů se zemními pyramidami a kužely, JZ od města Radnic, JV od obce Vranovice. Z bývalého povrchového uhelného dolu Kateřina se zachovala ca 20 m vysoká a 70 m dlouhá stěna ve spodním kladenském souvrství (nýřanské vrstvy). V defilé se střídají kaolinizované arkózy s lavicemi hrubozrnných slepenců. Stěna představuje nadloží černouhelné sloje. Díky střídání měkčích a tvrdších poloh došlo k vytvoření zemních pyramid a kuželů.
M18 PP Čertova hráz (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku M18) – okrouhlík v meandru Kralovického potoka na Kožlanské plošině v PP Rohatiny, ca 2 km VJV od obce Kočín. Typický, dokonale preparovaný okrouhlík vzniklý vodní erozí je vyvinutý v hluboce zaříznutém údolí potoka. Tvoří jej komplex regionálně slabě metamorfovaných břidlic až slabě břidličnatých drob s hojnými žílami a žilkami sekrečního křemene. Se svahem nad údolímpotoka jej spojuje úzká šíje. V údolí Kralovického potoka v okolí se vyskytují zbytky štol a staveb po hlubinné těžbě kamenečných břidlic.
M19 PR Třímanské skály (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku M19) –příkrý skalnatý svah nad nárazovým břehem meandru Berounky erodovaný tokem řeky. Údolní svahy jsou pokryté sutěmi. Skalní podklad tvoří neoproterozoické břidlice. Význačná vegetace skalních stepí a reliktních borů objasňují migraci flóry v postgaciálu.
Ka – paleozoiku/kambrium
Ka05 Lom Těškov (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku Ka05) – činný lom ca 1km SV od obce Těškov. Lom těží svrchnokambrické ryolity křivoklátsko-rokycanského pásma. Ve svrchní etáži lomu je patrná transgrese ordoviku na kambrium. Lom proslul jako význačné mineralogické naleziště. Vyskytuje se obecný křemen, často v drúzách, kdy povrch čirého křemen má vyvinuté povlaky rezavého limonitu. Vyskytují se i drahé odrůdy křemene – ametyst a záhněda. Záhněda i v krystalech delších než 0,5 m. Význačné jsou nálezy tzv. žezlového křemene. Velmi pestrou mineralogickou skupinu představují fosfáty. Kromě běžnějšího kakoxenu se poměrně hojně vyskytuje i strengit, meurigit a leukofosfit. V dutinách a na puklinách se objevuje šedý ledvinitý variscid. Raritní je nafialovělý drobný Al-steengit v drobných, několik mm velkých „kuliček“ s radiální stavbou. Velmi vzácné jsou fosfáty kidwelit a kolbeckit. Asociaci doplňují galenit, sfalerit a cinabarit.
Ka07 PP Biskoupky (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku Ka07) – klasické naleziště zkamenělin středního kambria na pravém svahu údolí Škaredé, pravého přítoku Hlohovického potoka, Z od kóty Na Homolce (494,6 m n. m.), SZ od obce Biskoupky. Pod nevýznamným kvarterním pokryvem, někdy přímo, vycházejí v příkře ukloněném svahu na den břidlice jineckého souvrství středního kambria. Zejména v nich obsažených vápnitých konkrecích se vyskytují fosilie trilobitů (Eccaparadoxidex pusillus, Scrsjaspis spinosa aj.), ramenonožců (Bohemiella romingeri) a hyloitů, méně jsou zastoupeni měkkýši a ostnokožci.
O17 NPP Vosek (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku O17) – rozsáhlá pole na holorovině Rokycanské pahorkatiny S od Oseckého vrchu (421,2 m n. m.), S od Rokycan a od dálnice D5, po obou stranách silnic Rokycany – Osek a Rokycany – Volduchy. Klasické naleziště konkrecí obsahujících fosilie z jílovitých břidlic šáreckého souvrství, tzv. rokycanských kuliček. Skalní podklad území tvoří jílovité břidlice šáreckého souvrství. V nich se hojně vyskytují křemité kulovité konkrece často obsahující výborně zachovalé zkameněliny, jež se z rozložené horniny dostávají do orniční vrstvy. Zkameněliny se vyskytují souběžně i mimo konkrece. Význační jsou trilobiti (rody Placoparia, Ormathops, Ectillaenus, Conocoryphe aj.), častí jsou carpoidi rodů Mitrocystites a Mitrocystella, zcela mimořádně zachovalé jsou hadice a hvězdice. Celkově odtud bylo popsáno přes 150 druhů fosilií.
O20 PP Kašparův vrch (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku O20) – drobný skalní, vegetací již krytý výchoz šedozelených břidlic vrstev klabavských na hraně návrší nad silnicí Rokycany – Volduchy. Popsána hojná fauna, zejména graptolitů Holograptus tardibrachiatus a zbytky denroidních graptolitů a lingulárních brachiopodů.
O22 PP Rumpál (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku O22) – zaniklý lom na JZ svahu kóty Rumál (638,6 m n. m.) JV od osady Sklená Huť u obce Přívětice. Významné naleziště fauny libeňského souvrství ordoviku. V umělém odkryvu vystupují křemenné pískovce a jílovce libeňského souvrství. Jílovité klasty ve spodních partiích prokřeměnělých polohposkytují tzv. závalkové křemence. Klastické polohy poskytují hojnou faunu, většinou však v úlomcích. Hojní jsou trilobiti, hlavně vůdčí druh Dalmanitina clinensis, dále rody Stenopareia, Cekovia, Zbirovia, Colcocoryphe, Selenopeltis aj.
C – paleozoikum/karbon
C04 PP Bašta (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku C04) – výchoz černouhelné sloje v Z části obce Břasy JV od obce Kříše. Zachovalý, konzervovaný výchoz radnické sloje s nadložím v břaské pánvi na okraji oprámu bývalého dolu Kliment. Odkrytá část sloje mocná 4,6 m má v nadloží světle hnědé písčité hlíny o mocnosti 1,5 m. V profilu ze rozeznat čtyři proplástky prachovců a tufů.
C05 Kristián (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku C05)–opuštěný černouhelný povrchový důl ve Vranovicích u Radnic. Důl skýtá defilé svrchní radnické sloje a nadložních tufů s karbonskou flórou. Raritou jsou izolovaná někdejší požářiště sloje s výskytem ostře červených až žlutooranžových porcelanitů. V dole vzniká hornická historická expozice.