Plzeňsko

Plzeňsko seznam geologických lokalit a geotypů Geoparku Barrandien dle indikátorů

M – geomorfologická lokalita

M15/N05 Homberk (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku N05/M15) – mrazový srub na stejnojmenném vrcholu 591 m n. m.) ca 1,5 km J od obce Příkosice. Mrazový srub má podobu dvojhrotého neoproterozoického buližníkového skaliska obklopeného kamenným mořem a sutí. Vyšší vrchol má až charakter drobnější tory. V bezprostředním okolí rozsáhlý výskyt stromatolitů v úlomcích buližníků jak v sutích, tak v deluviu. Mrazový srub sloužil ve středověku jako podklad pro stavbu stejnojmenného gotického hradu. V okolí rozsáhlé pozůstatky po povrchové těžbě železných rud.

M16 PP Kateřina (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku M16) – umělý odkryv bývalého povrchového dolu poskytujícího defilé arkóz a arkózových konglomerátů se zemními pyramidami a kužely, JZ od města Radnic, JV od obce Vranovice. Z bývalého povrchového uhelného dolu Kateřina se zachovala ca 20 m vysoká a 70 m dlouhá stěna ve spodním kladenském souvrství (nýřanské vrstvy). V defilé se střídají kaolinizované arkózy s lavicemi hrubozrnných slepenců. Stěna představuje nadloží černouhelné sloje. Díky střídání měkčích a tvrdších poloh došlo k vytvoření zemních pyramid a kuželů.

M17 NPP Odlezelské jezero (Asociovaná lokalita. Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku M17) – sesuvem zahrazené jezero s přilehlým lesnatým svahem v údolí Mladotického potoka JV od osady Odlezly, J od obce Žihle. Užší okolí jezera tvoří horniny svrchního karbonu, především z týneckého souvrství. Tyto tvoří zakleslou tektonickou kru v proterozoických fylitických břidlicích a drobách. Přípovrchové partie tvoří mocné pleistocenní hlíny, svahové sutě, holocenní náplavy a splachy. Sesuv vyvolaly prudké přívalové deště r. 1872. Sesuv vytvořil soubor povrchových tvarů, které dokládají sesuvný mechanismus. Jezero měří na délku ca 500, na šířku 70 . 100 m a 8 -9 m hluboké.

M18 PP Čertova hráz (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku M18) – okrouhlík v meandru Kralovického potoka na Kožlanské plošině v PP Rohatiny, ca 2 km VJV od obce Kočín. Typický, dokonale preparovaný okrouhlík vzniklý vodní erozí je vyvinutý v hluboce zaříznutém údolí potoka. Tvoří jej komplex regionálně slabě metamorfovaných břidlic až slabě břidličnatých drob s hojnými žílami a žilkami sekrečního křemene. Se svahem nad údolímpotoka jej spojuje úzká šíje. V údolí Kralovického potoka v okolí se vyskytují zbytky štol a staveb po hlubinné těžbě kamenečných břidlic.

M19 PR Třímanské skály (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku M19) –příkrý skalnatý svah nad nárazovým břehem meandru Berounky erodovaný tokem řeky. Údolní svahy jsou pokryté sutěmi. Skalní podklad tvoří neoproterozoické břidlice. Význačná vegetace skalních stepí a reliktních borů objasňují migraci flóry v postgaciálu.

M20 PP Andrejšky (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku M20) – buližníková skála bizarního tvaru JZ od města Starý Plzenec, S od zříceniny gotického hradu Radyně. Lokalitu tvoří vypreparovaný suk neoproteorozoického buližníku o délce ca 300 m a šířce ca 30 m, protáhlý v S-J směru. Různě tvarované skalní útvary mají výšku 5- 16 m. JV stranu kamýku lemuje kamenné moře s blokovou frakcí v horních partiích, které směrem dolů po svahu přecházejí v hranáče. Střední část PP obsahuje skalní bránu. Skalní útvar vznikl mrazovým zvětráváním v periglaciálním období.

M21 PP Lužany (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku M21) – meandr v údolní nivě řeky Úhlavy a opuštěný meandr tamtéž. Zachovalý zbytek přirozeně meandrujícího řečiště. Prameniště. Leží na pravém břehu řeky naproti parku zámku Lužany. Povrch celé PP tvoří holocenní fluviální sedimenty.

M22/N03 PR Lopata (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku N03/M22) – rozsáhlé neoproterozoické buližníkové těleso nad pravým břehem Kornatického potoka v podobě několika mrazových srubů. Nejvyšší kamýk celého hřbetu dosahuje 436 m n. m. a sloužil jako útočiště již neolitickému lidu (chamská kultura) a později jako podklad pro stavbu stejnojmenného středověkého hradu.

M23/N04 PR Fajmanovy skáy a Klenky (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku N04/M23) – JZ svahy v okolí Fajmanovy skály (770,3 m n. m.) v Třemešínské vrchovině ca 3 km Z od Nových Mitrovic. Výrazně vystupující buližníkový suk Fajmanova skála má délku ca 120 m a výšku 7 m nad terénem. Obklopují ho horniny neoproterozoika charakteru břidlic až drob a metabazaltů. Při úpatí jsou vytvořená kamenná moře, v J části nalezneme menší mrazové sruby s akumulacemi hranáčů. V SZ části jsou patrné zbytky staré důlní činnosti.

M24/C109 PP Čertova kazatelna (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku C10/M24) – skalní defilé ve strmé stěně na levém břehu Mže nad silnicí mezi Plní a Radčicemi. Jsou zde obnažené sedimenty kladenského a týneckého souvrství, a to včetně transgrese. Kladenské souvrství zde představují nýřanské vrstvy, složené z arkóz, arkózových pískovců a ojedinělých prachovcových vložek. Týnecké souvrství budují arkózy, arkózové pískovce a četné slepencové vložky. Lokalita je významnou ukázkou selektivního zvětrávání klastických karbonských sedimentů s vytvořením skalních kulis, skalních říms i oken.

M25/C11 PR Petrovka (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku C11/M25) – lokalita s projevy vlivu tektoniky na vývoj georeliéfu, včetně pseudokrasových jevů. Uzemí je budováno pískovci a slepenci svrchokarbonského týneckého souvrství. Ty vychází na den na příkrých erozních svazích, především u Petrovské jámy a Petrovské díry. Členitý povrch jsou výsledkem působení exogenních činitelů na tektonicky oslabené zóně.

N – neoproterozoikum

N01 PP Hromnické jezírko (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku N01) – odkliz jámového lomu z těžby kamenečných (kyzových čili pyritických) břidlic s přilehlým komplexem výsypek s jezírkem nadrženým po sesuvu odvodňovací štoly lomu s kolísavou hladinou. Vzácný příklad biologické sterility a ovlivnění vegetace extrémními fyzikálními a chemickými podmínkami, silně kyselé nadržené vody jezírka o pH 2,6 – 2,8. Rozkladem v pyritu impregnujícím břidlici vznikají novotvořené minerály jako alofán, sádrovec, melanterit. Opuštěný lom je ca 50 m hluboký a 200 m dlouhý. Barva vody je v letních měsících barvy gulášové polévky, což zapříčiňuje vegetace kyselomilných řas, kromě nichž je voda prakticky bez života.

N02 PR Kokšín (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku N02) – vrch s kótou 684 m n. m. v Jihozápadních Brdech SSV od obce Mítov. Ve svazích v bukovém i smrkovém lese vycházejí na den četné skalky buližníků náležejících neoproterozoiku. Kralupsko-zbraslavské skupině, souvrství blovickému. Poměrně hojně se v těchto silicitech vyskytují stromatolity s výraznou kresbou. Na úpatí Kokšína Z od Mítova se prostírá rozlehlý činný lom těžící neoproterozoické vulkanity.

N03/M22 PR Lopata (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku N03/M22) – rozsáhlé neoproterozoické buližníkové těleso nad pravým břehem Kornatického potoka v podobě několika mrazových srubů. Nejvyšší kamýk celého hřbetu dosahuje 436 m n. m. a sloužil jako útočiště již neolitickému lidu (chamská kultura) a později jako podklad pro stavbu stejnojmenného středověkého hradu.

N04/M23 PR Fajmanovy skáy a Klenky (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku N04/M23) – JZ svahy v okolí Fajmanovy skály (770,3 m n. m.) v Třemešínské vrchovině ca 3 km Z od Nových Mitrovic. Výrazně vystupující buližníkový suk Fajmanova skála má délku ca 120 m a výšku 7 m nad terénem. Obklopují ho horniny neoproterozoika charakteru břidlic až drob a metabazaltů. Při úpatí jsou vytvořená kamenná moře, v J části nalezneme menší mrazové sruby s akumulacemi hranáčů. V SZ části jsou patrné zbytky staré důlní činnosti.

N05/M15 Homberk (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku N05/M15) – mrazový srub na stejnojmenném vrcholu 591 m n. m.) ca 1,5 km J od obce Příkosice. Mrazový srub má podobu dvojhrotého neoproterozoického buližníkového skaliska obklopeného kamenným mořem a sutí. Vyšší vrchol má až charakter drobnější tory. V bezprostředním okolí rozsáhlý výskyt stromatolitů v úlomcích buližníků jak v sutích, tak v deluviu. Mrazový srub sloužil ve středověku jako podklad pro stavbu stejnojmenného gotického hradu. V okolí rozsáhlé pozůstatky po povrchové těžbě železných rud.

Ka – paleozoiku/kambrium

Ka04 PP Medový Újezd (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku Ka04) – strmá část svahu kóty 487,4 m n. m. nad pravým břehem potoka na S okraji obce Medový Újezd. Jedná se o klasické naleziště fauny nejvyšších partií jineckého souvrství středního kambria. Odkryt je také transgresní styk spodního ordoviku se sediment středního kambria. V profilu vystupují pískovce, prachovce a jílovité břidlice jineckého souvrství, v nadloží pak křemence ohrazenického souvrství. Souhlasně na ně nasedají pískovce třenického souvrství a v jejich nadloží jsou uloženy prachovce klabavského souvrství. Zdejší vrstvení sed je unikátní litologickým vývojem, obsahem fauny (zejména lingulární ramenonožci).

Ka05 Lom Těškov (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku Ka05) – činný lom ca 1km SV od obce Těškov. Lom těží svrchnokambrické ryolity křivoklátsko-rokycanského pásma. Ve svrchní etáži lomu je patrná transgrese ordoviku na kambrium. Lom proslul jako význačné mineralogické naleziště. Vyskytuje se obecný křemen, často v drúzách, kdy povrch čirého křemen má vyvinuté povlaky rezavého limonitu. Vyskytují se i drahé odrůdy křemene – ametyst a záhněda. Záhněda i v krystalech delších než 0,5 m. Význačné jsou nálezy tzv. žezlového křemene. Velmi pestrou mineralogickou skupinu představují fosfáty. Kromě běžnějšího kakoxenu se poměrně hojně vyskytuje i strengit, meurigit a leukofosfit. V dutinách a na puklinách se objevuje šedý ledvinitý variscid. Raritní je nafialovělý drobný Al-steengit v drobných, několik mm velkých „kuliček“ s radiální stavbou. Velmi vzácné jsou fosfáty kidwelit a kolbeckit. Asociaci doplňují galenit, sfalerit a cinabarit.

Ka07 PP Biskoupky (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku Ka07) – klasické naleziště zkamenělin středního kambria na pravém svahu údolí Škaredé, pravého přítoku Hlohovického potoka, Z od kóty Na Homolce (494,6 m n. m.), SZ od obce Biskoupky. Pod nevýznamným kvarterním pokryvem, někdy přímo, vycházejí v příkře ukloněném svahu na den břidlice jineckého souvrství středního kambria. Zejména v nich obsažených vápnitých konkrecích se vyskytují fosilie trilobitů (Eccaparadoxidex pusillus, Scrsjaspis spinosa aj.), ramenonožců (Bohemiella romingeri) a hyloitů, méně jsou zastoupeni měkkýši a ostnokožci.

Ka08 PP Skryjská jezírka (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku Ka08) – lokalita ležící na Radnickém potoce SV od obce Čilá, JZ od obce Skryje. Jezírka a vodopád leží v CHKO Křivoklátsko. Lokalita s významnou kambrickou trilobitovou faunou, zejména rodu Paradoxides – skryjské paradoxidové břidlice středního kambria. Lokalita nese název podle dvou jezírek na Radnickém potoce ležících jen několik metrů od sebe, obě o rozloze ca 150 m2. Okolní skalní stěny u jezírek tvoří dacity. Vodoteč postupně na puklinách prořízla soutěsku, jež se pak zahradila balvany.

O – paleozoikum/ordovik

O15 PP Sedlecká rokle (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku O26) – výchozy břidlic a pískovců V od Sedlce u Starého Plzence, J od Tymákova. Na den zde vystupují pískovce a prachovce spodních partií klabavského souvrství (spodní ordovik – stupeň arenig). V pískovci byla nalezena jedna z nejstarších graptolitových skupin charakterizovaná přítomností rodu Clonograptus. Břislice obsahují nepříliš hojné, ale význačné ramenonožce rodů Sedlecilingula a Spodyglosella a dále stratigraficky významná společenstva mikrofosilií.

O16 PP Sutice (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku O27) – paleontologické naleziště J až Z svah údolí nad Tymákovským potokem, JZ od obce Tymákov. Sutice je naleziště zkamenělin spodních poloh střednoordovického dobrotivského souvrství. Skalní podklad tvoří černošedé jílovité břidlice, jež ve spodních polohách obsahují trilobitovou faunu (Ormathops inflatus, Nobilisaphus repulsus, Degamella princeps), brachiopoda Paterula bohemika, hyolity a, konularie. Ve vyšších písčitějších polohách byl hojně zastižen trilobit Placparia horni. Nejsvrchnější polohy obsahují graptolity. Prostředí je hlubokomořského rázu a lokalita patří k nejbohatším nalezištím v dobrotivském souvrství.

O17 NPP Vosek (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku O17) – rozsáhlá pole na holorovině Rokycanské pahorkatiny S od Oseckého vrchu (421,2 m n. m.), S od Rokycan a od dálnice D5, po obou stranách silnic Rokycany – Osek a Rokycany – Volduchy. Klasické naleziště konkrecí obsahujících fosilie z jílovitých břidlic šáreckého souvrství, tzv. rokycanských kuliček. Skalní podklad území tvoří jílovité břidlice šáreckého souvrství. V nich se hojně vyskytují křemité kulovité konkrece často obsahující výborně zachovalé zkameněliny, jež se z rozložené horniny dostávají do orniční vrstvy. Zkameněliny se vyskytují souběžně i mimo konkrece. Význační jsou trilobiti (rody Placoparia, Ormathops, Ectillaenus, Conocoryphe aj.), častí jsou carpoidi rodů Mitrocystites a Mitrocystella, zcela mimořádně zachovalé jsou hadice a hvězdice. Celkově odtud bylo popsáno přes 150 druhů fosilií.

O18 PP Rokycanská stráň (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku O18) – stratotyp klabavských vrstev barrandienského ordoviku a paleontologické naleziště fauny šáreckých vrstev. Ve strání na severu města Rokycany vychází na den šedozelené jílovité břidlice vrstev klabavských. V opuštěném lomu nad roklí vystupují k povrchu žlutavé jílovci svrchní části vrstev klabavských. Vůdčími zkamenělinami jsou graptoliti Holograptus tardibrachiatus společně s rody Tetragraptus, Expansograptus, Didymograptus. Běžní jsou dendroidi Desmograptus callograptoides s rody Callograptus a Desmograptus. Pro svrchní jílovitou část klabavského souvrství byla klasifikována biozóna Azygograptus – Tetragraptus. Popsaní jsou odtud trilobiti Euloma bohemica a Symphysurus pater, brachiopodi rodu Paldiskites a Pallaeglosa. Popsán byl i výskyt korýše Mytocaris Klouceki.

O19 PP U Hřbitova (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku O19) – paleontologické naleziště ca 1 km V od Rokycan u silnice Rokycany – Litohavy, JZ od městského hřbitova. Skalní podklad tvoří břidlice souvrství šáreckého, v jejichž zvětralinovém plášti se nacházejí víceméně kulovité křemité konkrece, lidově zvané rokycanské kuličky. Tyto začasté obsahují faunu s převahou trilobitů, měkkýšl a ostnokožců. Nehojnějšími trilobity jsou druhy Trinucledoide reussi, Placoparia barrandei, Ormathops atavus, měkkýše zastupuje hlavně druh Tropidodiscus pusillus. Hojní jsou i hylotiti a brachiopodi.

O20 PP Kašparův vrch (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku O20) – drobný skalní, vegetací již krytý výchoz šedozelených břidlic vrstev klabavských na hraně návrší nad silnicí Rokycany – Volduchy. Popsána hojná fauna, zejména graptolitů Holograptus tardibrachiatus a zbytky denroidních graptolitů a lingulárních brachiopodů.

O21 PP Štěpánský rybník (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku O21) – opuštěný, vegetací zarostlý drobný lom pod náspem železniční tratě Praha –Plzeň JJV od kostela sv. Štěpána v Mýtě, v blízkosti západního rybníka Štěpán. Lomem jsou obnaženy šedomodré tufity klabavského souvrství, ve svrchní partii překryté tufitickými břidlicemi téhož souvrství. Spodní partie tufitů obsahují ložní žílu čediče s projevy kontaktní metamorfózy na rozhraní. V jílovitých břidlicích výskyt ramenonožců Celdobolus punctatus a graptolitů Tetragraptus reclinatus abbreviatus. Tufitické polohy obsahují bohatou0 a pestrou faunu s trilobity (Pricyclopyge binodosa cyanea) brachiopody (Ranorthis lipoldi), plži, konuláriemi a mechovkami.

O22 PP Rumpál (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku O22) – zaniklý lom na JZ svahu kóty Rumál (638,6 m n. m.) JV od osady Sklená Huť u obce Přívětice. Významné naleziště fauny libeňského souvrství ordoviku. V umělém odkryvu vystupují křemenné pískovce a jílovce libeňského souvrství. Jílovité klasty ve spodních partiích prokřeměnělých polohposkytují tzv. závalkové křemence. Klastické polohy poskytují hojnou faunu, většinou však v úlomcích. Hojní jsou trilobiti, hlavně vůdčí druh Dalmanitina clinensis, dále rody Stenopareia, Cekovia, Zbirovia, Colcocoryphe, Selenopeltis aj.

O23 PR Pod starým hradem (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku O23) – klasická lokalita břidlic klabavského souvrství a výchoz rudní polohy šáreckých vrstev. Výchoz ordovických sedimentů v erozní rýze (rokli) a na svahu pod železniční tratí Praha – Plzeň J od obce Klabava, V od zříceniny Klabavského hrádku, v Rokycanské pahorkatině. Rokle poskytuje ve východním úbočí výchoz jílovitých břidlic klabavského souvrství, ordovický stupeň arenig. Jediné místo, kde byla v klabavských vrstvách zjištěna trilobitová fauna s jediným zástupcem, Euloma bohemika (odtud i název eulomové břidlice). Hojní jsou graptoliti rodu azygograptus a Holograptus, běžný je vůdčí druh Tetragraptus reclinatus abbreviatus, velmi vzácný pak stratigraficky významný druh Pseudophyllograptus angustofolius. Vyskytují se lingulární ramenonožci i pozůstatky červů, konulárií, hlavonožců a plžů. V terénně horních partiích rokle vystupují oolitické sedimentární železné rudy. V západním úbočí rokle se dochovaly pozůstatky staré štoly.

O24 PP Ejovické útesy (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku O24) – naleziště autochtonních organismů příbojové zóny ze spodního ordoviku, unikátní jako nejstarší známé svého druhu na světě. Jedná se o severní stěnu zaniklého a zatopeného povrchového velkodolu na železné rudy S od obce Ejpovice. Ve výchozu v severní stěně velkolomu vystupují na den původní mořské útesy ordovického mře. Jedná se o svrchnoprotrozoické buližníky nesoucí na povrchu stopy příbojové činnosti moře. Výskyt stromatolitů a povlakových mechovek rodu Berenicea.

O25 PP Černá stráň (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku O25) – plošně rozlehlá lokalita v SV části města Starý Plzenec na příkrém svahu údolí na pravém břehu řek Úslavy. Paleontologické naleziště v ordovických břidlicích dobrotivského souvrství. Geologickou stavbu území tvoří skalní podklad černošedých jílovitých břidlic a pískovců středního ordoviku. V Z části tvoří pískovce a břidlice letenského souvrství drobné skalky, ve vyšší terénní poloze spočívají intraformační folisiferní brekcie. Rozsáhlejší V části tvoří souvrství dobrotivských břidlic s podstatným podílem pískovců. Nalézají se tu především trilobiti Ormathops inflatus, Cyclopyge umbonata bohemika, ramenonožci Paterula circina a Benignites primulus a dále konularie, ostnokožci, plži a další bezobratlí. S výjimkou intraformační brekcie jsou letenské vrstvy paleontologicky sterilní. V brekcii jsou přítomni trilobiti, plži, ramenonožci a úlomky ostnokožců. Lokalitu lze charakterizovat jako nejinstruktivnější v rámci přirozených výchozů dobrotivských břidlic.

C – paleozoikum/karbon

C04 PP Bašta (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku C04) – výchoz černouhelné sloje v Z části obce Břasy JV od obce Kříše. Zachovalý, konzervovaný výchoz radnické sloje s nadložím v břaské pánvi na okraji oprámu bývalého dolu Kliment. Odkrytá část sloje mocná 4,6 m má v nadloží světle hnědé písčité hlíny o mocnosti 1,5 m. V profilu ze rozeznat čtyři proplástky prachovců a tufů.

C05 Kristián (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku C05)–opuštěný černouhelný povrchový důl ve Vranovicích u Radnic. Důl skýtá defilé svrchní radnické sloje a nadložních tufů s karbonskou flórou. Raritou jsou izolovaná někdejší požářiště sloje s výskytem ostře červených až žlutooranžových porcelanitů. V dole vzniká hornická historická expozice.

C06 Kaolinový důl Nevřeň (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku C06) – opuštěný, pro veřejnost zpřístupněný kaolinový důl na lokalitě Prosedliny (Spadliny) v úbočí zalesněného svahu na levém břehu řeky Třemošné, S od obce Nevřeň. Pod vrcholkem při stoupání lesní cesty severně od Nevřeně leží povrchový lom, z něhož vede vstup do opuštěného hlubinného dolu. Úbočí jámy lomu tvoří kaolinické arkózy a pískovce týneckého souvrství (stuoeň kasimov). Díky vysokému obsahu kaolínu byly tyto horniny lámány a rovněž těženy u nás raritním způsobem, na hlubinu a po úpravě využívány okolními porcelánkami a šamotkami.

C07 Líně, (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku C07), fytopaleontologické naleziště VSV od obce Líně. Povlovné návrší nad V okrajem Líní, SZ od vytěženého kaolínového lomu obsahuje v deluviu hojné úlomky prokřemenělých, úlomků kmenů a větví kordaitů, někdy označovaných i jako araukarity. Úlomky někdy dosahují až 0,5 m délky a jsou bohatě skulptované, na řezu jsou dobře patrné cévní svazky.

C08 Zbůch, odval Masarykova jubilejního dolu, později Důl Obránců míru (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku C08) – odval černouhelného dolu ve Zbůchu s bohatými nálezy fosilií karbonské flóry. Díky požárům materiálu odvalu se vyskytují porcelanity. Nápadný odval procházející v současnosti rekultivací za areálem někdejšího výše uvedeného dolu zachovávajícím podnes charakter industriální architektury 19. století, hornický historický park a malé muzeum Hornického historického spolku ZUD Zbůch.

C09 Zaniklé lomy u Štěnovic (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku C09 ) – soustava lomů v okolí obce Štěnovice. Skalní podklad tvoří leukokratní granodiorit granitoidního štěnovického plutonu. Štěnovický pluton intrudoval do okolních neoproterozoických hornin charakteru břidlic, prachovců a drob v průběhu variské orogeneze a je tedy spodnokarbonského stáří. Podle absolutního datování vznikl před 355 miliony let. Štěnovický granodiorit byl vysoce oblíbeným stavebním kamenem a kamenickou surovinou užívanou na dlažební kostky, obrubníky a desky. S dlažbou ze štěnovického granodioritu se setkáme přímo ve Štěnovicích, ale hlavně v Plzni. Lomy u obcí Štěnovice, Čižice, Předenice a Losiná jsou opuštěné, těžba úplně skončila v r. 2007.

C10 PP Čertova kazatelna (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku C10/M24) – skalní defilé ve strmé stěně na levém břehu Mže nad silnicí mezi Plní a Radčicemi. Jsou zde obnažené sedimenty kladenského a týneckého souvrství, a to včetně transgrese. Kladenské souvrství zde představují nýřanské vrstvy, složené z arkóz, arkózových pískovců a ojedinělých prachovcových vložek. Týnecké souvrství budují arkózy, arkózové pískovce a četné slepencové vložky. Lokalita je významnou ukázkou selektivního zvětrávání klastických karbonských sedimentů s vytvořením skalních kulis, skalních říms i oken.

C11 PR Petrovka (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku C11/M25) – lokalita s projevy vlivu tektoniky na vývoj georeliéfu, včetně pseudokrasových jevů. Uzemí je budováno pískovci a slepenci svrchokarbonského týneckého souvrství. Ty vychází na den na příkrých erozních svazích, především u Petrovské jámy a Petrovské díry. Členitý povrch jsou výsledkem působení exogenních činitelů na tektonicky oslabené zóně.

T – terciér/neogén

T01 PP Příšovská homolka (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku T01) – pozůstatek třetihorního čedičového vulkánu na levém břehu řeky Třemošné severozápadně od obce Příšov, severovýchodně od obce Nevřeň v Hornobřízské pahorkatně. Zbytek mladé třetihorní sopky se zachovalými stopami lávových proudů a vrstvami tufů obsahujícími zkamenělé zbytky třetihorní flóry. Jedná se o nejjižnější polohu třetihorních neovulkanitů Českého masivu. Geneticky je spjata se stratovulkánem Doupovských hor. Příčina vzniku příšovského sopečného výbuchu je tektonická. Sopka vznikla na křížení velkého příčného zlomu vedoucího od Všerub k Plzni se zlomovým pásmem osy plzeňské pánve. Erupci zřejmě způsobil styk magmatu se zvodnělým prostředím permokarbonu. Forma této povrchové sopečné exploze je v rámci Českého masivu ojedinělá. Hlavní výplní vulkánu jsou komínové brekcie někdejšího sopouchu, čedičové žíly a vrstvy sopečného popela a tufů na obvodu tělesa.