Brdy

Brdy seznam geologických lokalit a geotypů Geoparku Barrandien dle indikátorů

M – geomorfologická lokalita

M12 CHKO Brdy – Lipovsko (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku M12) -Vrch nad Strašickou kotlinou s kótou 631 m n. m. JJV od obce Strašice. Na J úbočí vycházejí na den kambrické slepence s výrazně vyvinutými kryoplanačními terasami.

M13 CHKO Brdy – Skládaná skála (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku M13) – skalní výchoz kambrických slepenců, kóta 614 m n. m., nad údolím Klabavy (Padrťského potka). Skalní útvar je typickou skládanou skálou, jak napovídá její místopisné označení.

M14 CHKO Brdy – Jindřichova skála (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku M14) – strmá skalní stěna kambrických slepenců s kótou 588 m n. m. nad údolím horního toku Červeného potoka, JJV od obce Malá Víska. Charakteristický mrazový srub s vytvořeným skalním mořem na úpatí stěny.

M15/N05 Homberk (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku N05/M15) – mrazový srub na stejnojmenném vrcholu 591 m n. m.) ca 1,5 km J od obce Příkosice. Mrazový srub má podobu dvojhrotého neoproterozoického buližníkového skaliska obklopeného kamenným mořem a sutí. Vyšší vrchol má až charakter drobnější tory. V bezprostředním okolí rozsáhlý výskyt stromatolitů v úlomcích buližníků jak v sutích, tak v deluviu. Mrazový srub sloužil ve středověku jako podklad pro stavbu stejnojmenného gotického hradu. V okolí rozsáhlé pozůstatky po povrchové těžbě železných rud.

M22/N03 PR Lopata (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku N03/M22) – rozsáhlé neoproterozoické buližníkové těleso nad pravým břehem Kornatického potoka v podobě několika mrazových srubů. Nejvyšší kamýk celého hřbetu dosahuje 436 m n. m. a sloužil jako útočiště již neolitickému lidu (chamská kultura) a později jako podklad pro stavbu stejnojmenného středověkého hradu.

M23/N04 PR Fajmanovy skáy a Klenky (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku N04/M23) – JZ svahy v okolí Fajmanovy skály (770,3 m n. m.) v Třemešínské vrchovině ca 3 km Z od Nových Mitrovic. Výrazně vystupující buližníkový suk Fajmanova skála má délku ca 120 m a výšku 7 m nad terénem. Obklopují ho horniny neoproterozoika charakteru břidlic až drob a metabazaltů. Při úpatí jsou vytvořená kamenná moře, v J části nalezneme menší mrazové sruby s akumulacemi hranáčů. V SZ části jsou patrné zbytky staré důlní činnosti.

N – neoproterozoikum

N02 PR Kokšín (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku N02) – vrch s kótou 684 m n. m. v Jihozápadních Brdech SSV od obce Mítov. Ve svazích v bukovém i smrkovém lese vycházejí na den četné  skalky buližníků náležejících neoproterozoiku. Kralupsko-zbraslavské skupině, souvrství blovickému. Poměrně hojně se v těchto silicitech vyskytují stromatolity s výraznou kresbou. Na úpatí Kokšína Z od Mítova se prostírá rozlehlý činný lom těžící neoproterozoické vulkanity.

N03/M22 PR Lopata (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku N03/M22) – rozsáhlé neoproterozoické buližníkové těleso nad pravým břehem Kornatického potoka v podobě několika mrazových srubů. Nejvyšší kamýk celého hřbetu dosahuje 436 m n. m. a sloužil jako útočiště již neolitickému lidu (chamská kultura) a později jako podklad pro stavbu stejnojmenného středověkého hradu.

N04/M23 PR Fajmanovy skáy a Klenky (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku N04/M23) – JZ svahy v okolí Fajmanovy skály (770,3 m n. m.) v Třemešínské vrchovině ca 3 km Z od Nových Mitrovic. Výrazně vystupující buližníkový suk Fajmanova skála má délku ca 120 m a výšku 7 m nad terénem. Obklopují ho horniny neoproterozoika charakteru břidlic až drob a metabazaltů. Při úpatí jsou vytvořená kamenná moře, v J části nalezneme menší mrazové sruby s akumulacemi hranáčů. V SZ části jsou patrné zbytky staré důlní činnosti.

N05/M15 Homberk (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku N05/M15) – mrazový srub na stejnojmenném vrcholu 591 m n. m.) ca 1,5 km J od obce Příkosice. Mrazový srub má podobu dvojhrotého neoproterozoického buližníkového skaliska obklopeného kamenným mořem a sutí. Vyšší vrchol má až charakter drobnější tory. V bezprostředním okolí rozsáhlý výskyt stromatolitů v úlomcích buližníků jak v sutích, tak v deluviu. Mrazový srub sloužil ve středověku jako podklad pro stavbu stejnojmenného gotického hradu. V okolí rozsáhlé pozůstatky po povrchové těžbě železných rud.

Ka – paleozoiku/kambrium

Ka01 CHKO Brdy – Kočka (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: Ka01) – vrch nad Padrťskou kotlinou s kótou 780 m n. m., SV od Dolejšího Padrťského rybníka, J od zámečku Tři Trubky. Na konci 20. Století v rýze pro inženýrské sítě zastiženy jemnozrnné břidlice souvrství paseckého středního kambria. Význačná paleontologická lokalita. V paseckých břidlicích nalezena fauna brakických vod s otisky a zbytky nejstarší známé živočišné makrofosilie rodu Kodymirus (Kodymirus vagans, Kodymirus kockurus), dále planktonní organismy (Vladicaris subtilis) a četné ichnofosilie.

KA02 CHKO Brdy – Vystrkov (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: Ka02) – výrazný vrch s kótou 541 m n. m. JJZ od městysu Jince. Na úbočí vrchu vystupují na den či kryty minimální mocností svahových hlín a sutí vrstvy břidlic jineckého souvrství náležejících střednímu kambriu. Jedná se o proslulou paleontologickou lokalitu s výskytem trilobitové fauny (zejm. rod Hydrocephalus).

Ka03 CHKO Brdy – skalní útvar Florián (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku Ka03) – povlovný hřbet vystupující V od obce Dobřív nad údolí Ledného potoka. Ve vrcholové partii skalní výchoz souvrství pavlovských slepenců svrchního kambria. K V otevřen umělý výchoz dnes již zaniklého lomu.

Ka04 PP Medový Újezd (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku Ka04) – strmá část svahu kóty 487,4 m n. m. nad pravým břehem potoka na S okraji obce Medový Újezd. Jedná se o klasické naleziště fauny nejvyšších partií jineckého souvrství středního kambria. Odkryt je také transgresní  styk spodního ordoviku se sediment středního kambria. V profilu vystupují pískovce, prachovce a jílovité břidlice jineckého souvrství, v nadloží pak křemence ohrazenického souvrství. Souhlasně na ně nasedají pískovce třenického souvrství a v jejich nadloží jsou uloženy prachovce klabavského souvrství. Zdejší vrstvení sed je unikátní litologickým vývojem, obsahem fauny (zejména lingulární ramenonožci).

O – paleozoikum/ordovik

O06 CHKO Křivoklátsko – hrad Točník (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: O06) – Hrad Točník leží 1,7 km severně od obce Žebrák. Nechal ho postavit Václav IV. koncem 14. století. Do hradu se vstupovalo od východu po mostě nad příkopem. Na dně příkopu byla vyhloubena cisterna do níž se zachycovala dešťová voda. V cisterně byla odkryta hranice proterozoikum/ordovik. Hrad Točník leží ve 3. zóně CHKO Křivoklátsko. V rámci soustavy chráněných území Evropské unie Natura 2000 je Točník-hrad evropsky významná lokalita. (starohory, svrchní proterozoikum a prvohory, ordovik)

O18 PP Rokycanská stráň (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku O18) – stratotyp klabavských vrstev barrandienského ordoviku a paleontologické naleziště fauny šáreckých vrstev. Ve strání na severu města Rokycany vychází na den šedozelené jílovité břidlice vrstev klabavských. V opuštěném lomu nad roklí vystupují k povrchu žlutavé jílovci svrchní části vrstev klabavských. Vůdčími zkamenělinami jsou graptoliti Holograptus tardibrachiatus společně s rody Tetragraptus, Expansograptus, Didymograptus. Běžní jsou dendroidi  Desmograptus callograptoides s rody Callograptus a Desmograptus. Pro svrchní jílovitou část klabavského souvrství byla klasifikována biozóna Azygograptus – Tetragraptus. Popsaní jsou odtud trilobiti Euloma bohemica a Symphysurus  pater, brachiopodi  rodu Paldiskites a Pallaeglosa. Popsán byl i výskyt korýše Mytocaris Klouceki.

O19 PP U Hřbitova (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku O19) – paleontologické naleziště ca 1 km V od Rokycan u silnice Rokycany – Litohavy, JZ od městského hřbitova. Skalní podklad tvoří břidlice souvrství šáreckého, v jejichž zvětralinovém plášti se nacházejí víceméně kulovité křemité konkrece, lidově zvané rokycanské kuličky. Tyto začasté obsahují faunu s převahou trilobitů, měkkýšl a ostnokožců. Nehojnějšími trilobity jsou druhy Trinucledoide reussi, Placoparia barrandei, Ormathops atavus, měkkýše zastupuje hlavně druh Tropidodiscus pusillus. Hojní jsou i hylotiti a brachiopodi.

O21 PP Štěpánský rybník  (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku O21) – opuštěný, vegetací zarostlý drobný lom pod náspem železniční tratě Praha –Plzeň JJV od kostela sv. Štěpána v Mýtě, v blízkosti západního rybníka Štěpán. Lomem jsou obnaženy šedomodré tufity klabavského souvrství, ve svrchní partii překryté tufitickými břidlicemi téhož souvrství. Spodní partie tufitů obsahují ložní žílu čediče s projevy kontaktní metamorfózy na rozhraní. V jílovitých břidlicích výskyt ramenonožců Celdobolus punctatus a graptolitů Tetragraptus reclinatus abbreviatus. Tufitické polohy obsahují bohatou0 a pestrou faunu s trilobity (Pricyclopyge binodosa cyanea) brachiopody (Ranorthis lipoldi), plži, konuláriemi a mechovkami.

O23 PR Pod starým hradem (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku O23) – klasická lokalita břidlic klabavského souvrství a výchoz rudní polohy šáreckých vrstev. Výchoz ordovických sedimentů v erozní rýze (rokli) a na svahu pod železniční tratí Praha – Plzeň J od obce Klabava, V od zříceniny Klabavského hrádku, v Rokycanské pahorkatině. Rokle poskytuje ve východním úbočí výchoz jílovitých břidlic klabavského souvrství, ordovický stupeň arenig. Jediné místo, kde byla v klabavských vrstvách zjištěna trilobitová fauna s jediným zástupcem, Euloma bohemika (odtud i název eulomové břidlice). Hojní jsou graptoliti rodu azygograptus a Holograptus, běžný je vůdčí druh Tetragraptus reclinatus abbreviatus, velmi vzácný pak stratigraficky významný druh Pseudophyllograptus angustofolius. Vyskytují se lingulární ramenonožci i pozůstatky červů, konulárií, hlavonožců a plžů. V terénně horních partiích rokle vystupují oolitické sedimentární železné rudy. V západním úbočí rokle se dochovaly pozůstatky staré  štoly.