Brdy

Brdy seznam geologických lokalit a geotypů Geoparku Barrandien dle indikátorů

M – geomorfologická lokalita

M11 Károvské údolí (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: M11) – Károvské údolí leží zhruba 3 km sv. od obce Vrané nad Vltavou. Protéká jím Lhotecký (též Károvský) potok. Geologické podloží tvoří horniny ze svrchního proterozoika (kralupsko-zbraslavská skupina). Údolí se strmými svahy má divoký, kaňonovitý charakter. Vyskytují se tu pozdně glaciální až holocenní sutě tmelené druhotnými minerály železa. Svrchní část tvoří gravitačně ukládané svahové sutě. (starohory, svrchní proterozoikum a čtvrtohory)

M12 CHKO Brdy – Lipovsko (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku M12) -Vrch nad Strašickou kotlinou s kótou 631 m n. m. JJV od obce Strašice. Na J úbočí vycházejí na den kambrické slepence s výrazně vyvinutými kryoplanačními terasami.

M13 CHKO Brdy – Skládaná skála (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku M13) – skalní výchoz kambrických slepenců, kóta 614 m n. m., nad údolím Klabavy (Padrťského potka). Skalní útvar je typickou skládanou skálou, jak napovídá její místopisné označení.

M14 CHKO Brdy – Jindřichova skála (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku M14) – strmá skalní stěna kambrických slepenců s kótou 588 m n. m. nad údolím horního toku Červeného potoka, JJV od obce Malá Víska. Charakteristický mrazový srub s vytvořeným skalním mořem na úpatí stěny.

Ka – paleozoiku/kambrium

Ka01 CHKO Brdy – Kočka (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: Ka01) – vrch nad Padrťskou kotlinou s kótou 780 m n. m., SV od Dolejšího Padrťského rybníka, J od zámečku Tři Trubky. Na konci 20. Století v rýze pro inženýrské sítě zastiženy jemnozrnné břidlice souvrství paseckého středního kambria. Význačná paleontologická lokalita. V paseckých břidlicích nalezena fauna brakických vod s otisky a zbytky nejstarší známé živočišné makrofosilie rodu Kodymirus (Kodymirus vagans, Kodymirus kockurus), dále planktonní organismy (Vladicaris subtilis) a četné ichnofosilie.

KA02 CHKO Brdy – Vystrkov (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: Ka02) – výrazný vrch s kótou 541 m n. m. JJZ od městysu Jince. Na úbočí vrchu vystupují na den či kryty minimální mocností svahových hlín a sutí vrstvy břidlic jineckého souvrství náležejících střednímu kambriu. Jedná se o proslulou paleontologickou lokalitu s výskytem trilobitové fauny (zejm. rod Hydrocephalus).

Ka03 CHKO Brdy – skalní útvar Florián (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku Ka03) – povlovný hřbet vystupující V od obce Dobříc nad údolí Ledného potoka. Ve vrcholové partii skalní výchoz souvrství pavlovských slepenců svrchního kambria. K V otevřen umělý výchoz dnes již zaniklého lomu.

O – paleozoikum/ordovik

O05 Kazín (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: O05) – Lokalita leží ve skalním ostrohu nad Berounkou, jižně od Kazína (Praha 16, Kazín, Lipence). V blízkosti jsou pozůstatky bájného hradu Kazín, kde dle pověsti pobývala Krokova dcera Kazi. Je zde typický výchoz letenského souvrství (ordovik, stupeň beroun). Lokalita Kazín leží mimo zvláště chráněná území a není vedena ani v databázi významných geologických lokalit České geologické služby. Obecně platí, že letenské souvrství je lokálně nejmocnější jednotkou barrandienského ordoviku. Tvoří je rychlé střídání drobových a křemenných pískovců, drob, prachovců a břidlic v intervalech centimetrových až decimetrových řádů. Letenské souvrství vznikalo v mělkém, neklidném sedimentačním prostředí. (prvohory, ordovik)

O06 CHKO Křivoklátsko – hrad Točník (Identifikátor v seznamu klíčových lokalit geoparku: O06) – Hrad Točník leží 1,7 km severně od obce Žebrák. Nechal ho postavit Václav IV. koncem 14. století. Do hradu se vstupovalo od východu po mostě nad příkopem. Na dně příkopu byla vyhloubena cisterna do níž se zachycovala dešťová voda. V cisterně byla odkryta hranice proterozoikum/ordovik. Hrad Točník leží ve 3. zóně CHKO Křivoklátsko. V rámci soustavy chráněných území Evropské unie Natura 2000 je Točník-hrad evropsky významná lokalita. (starohory, svrchní proterozoikum a prvohory, ordovik)