Komentované prohlídky

Geopark Barrandien se zaměřuje na realizaci komentovaných prohlídek.

Spolupracuje se zavedenými geoprůvodci a připravuje vlastní komentované prohlídky.

Geologické prohlídky vlastní:

1) Za nejstaršími obyvateli moří aneb jak se žilo trilobitům v Čechách

Průvodce: Josef Mucha

Délka: cca 8,5 km

Náročnost: střední, část trasy vede mírně stoupající naučnou stezkou (vrch Vinice) situovanou do prudkého svahu

Pro rodiny s dětmi: pro děti od 15 let, příp. pro děti mladší s významným zájmem o geologii

Co navštívíme: dvě paleontologické lokality světového významu: Vinice a Vystrkov s odborným výkladem a možným sběrem fosílií a technickou památku z období těžby a zpracování železných rud v Brdech

S sebou: pevnou obuv, oblečení do terénu, svačinu, nápoje, paleontologické kladívko (nebo zednické kladivo, případně obyčejné), jednu pracovní rukavici – praváci levou, leváci pravou, staré noviny na zabalení nalezených fosílií, příp. malý ruční sekáč (majzlík), příp. ochranné brýle a pozitivní vztah ke geologii a paleontologii.

2) Na kole „Krajem kaolinových dolů“

Délka: cca 55 km, cca 5-7h vč. zastávek

Náročnost: střední

Vhodné kolo: trekové či horské, silniční je nevhodné

Pro rodiny s dětmi: nevhodná, resp. vhodná pouze pro zdatnější děti

Co navštívíme/uvidíme: Trasa nás provede oblastí Boleveckých rybníků kolem rozhledny Sylván a Krkavec do Horní Břízy, odkud pak sjíždí po polních a lesních cestách kolem trnovského rybníku Hamr, zámečku u zaniklé obce Ježlový, po cestách mezi stále funkčním a již nepoužívanými zatopenými kaolinovými doly. Seznámíte se s tím, jak vznikal a kde se na Plzeňsku těžil kaolin. Dále pokračujeme přes Oboru a nedaleký Třebekov, kde zřejmě bývalo tvrziště. Dojedeme až k Hromnickému jezírku, které je pozůstatkem těžby vitriolových břidlic, ze kterých se vyráběla česká dýmavá kyselina dusičná. Po zastávce v zámeckém statku Býkov se lesem vydáme k Českobřízskému mlýnu a pak přes Zruč do Plzně.

S sebou: věci na výměnu píchlé duše (vhodná duše se správným ventilkem, montpáky, pumpičku), vhodné oblečení, pláštěnku či větrovku, dostatek tekutin a svačinu (na cestě jedna zastávka na občerstvení) a dobrou náladu.

3) Na kole „Za uhlím na Plzeňsku“

Délka: cca 58 km, cca 5-7h vč. zastávek

Náročnost: střední

Vhodné kolo: trekové či horské, silniční je nevhodné

Pro rodiny s dětmi: nevhodná, resp. vhodná pouze pro zdatnější děti

Co navštívíme/uvidíme: Trasa nás zavede na Rokycansko do míst, kde se dříve povrchově těžilo černé uhlí. Dozvíte se, co to jsou např. proplástky, čemu horníci říkali „kanafas” či „spodky” a navštívíte také Pohádkový statek ve Vranovicích. Prohlédneme si nezvyklou rozhlednu Na Vrších u Břas. Při cestě budeme projíždět kolem přírodní památky Kašparův vrch a národní přírodní památky Vosek kde se nacházejí světoznámé vosecké kuličky se zkamenělinami. V Rokycanech si řekneme o nalezištích zkamenělin z ordoviku, které se nalézají na území města, a pak obejmeme památný javor.

4) Na kole „Geologická cykloprohlídka Plzeňskem“

Délka: cca 60 km, cca 5-7h vč. zastávek

Náročnost: střední

Vhodné kolo: trekové či horské, silniční je nevhodné

Pro rodiny s dětmi: nevhodná, resp. vhodná pouze pro zdatnější děti

Co navštívíme/uvidíme: Trasa nás zavede na geologicky zajímavá místa kolem Plzně a ne jen na ně. Prohlédneme si sopečné tufy i vrstvy lávy na Příšovské homolce spolu ze zajímavou květenou zdejší louky. Shlédneme z výšky na Hromnické jezírko a dovíme se, jak vzniklo. Řekneme si něco o tom, jak vznikal a kde se na Plzeňsku těžil kaolin. Prohlédneme si Plzeň a Starý Plzenec z Koterovské vyhlídky a z Koterovské skály. Poslední zajímavostí bude polštářová láva na skalním lomu, kde je krásně zřetelná její struktura.

5) Pěšky za podzemním kaolínem a třetihorním vulkánem Plzeňska

Délka procházky:  cca 7 km

Co navštívíme:   nově otevřený historický hlubinný důl  na kaolín s odborným výkladem,                   dále navštívíme zajímavý malý třetihorní vulkán a povíme si něco o pískovnách v okolí Plzně

6) Přes Beranec na Krkavčí skály

Délka: cca 7,6 km, cca 3,5 hodiny včetně zastávek

Náročnost: mírné stoupání, střední zátěž, převýšení jen 200 m

Pro rodiny s dětmi: vhodná pouze pro zdatnější děti

Co uvidíme: Dozvíte se, proč se Jedové hoře, jejíž historie sahá až do doby Keltů, říká také Dědova hora. Projdeme jednou ze zoologicky a botanicky nejvýznamnějších lokalit středních Brd. Osloví vás záhadný a mystický příběh, který se skutečně stal. Zastavíme se na zřícenině hradu Valdek, kde vládli páni Zajícové, jejichž rod sahá až bájnému Bivojovi. Jejich skutečný předek Dětříšek přinesl na zádech za uši živého kňoura. A tak měli ve svém erbu kančí hlavu a také zajíce ve skoku. Podíváme se na valdeckou roubenou myslivnu, která je pečlivě zrekonstruovaná, a turistickou chatu ze třicátých let minulého století, která sloužila svému účelu jen krátkou dobu.

Geologické prohlídky v geoparku zajišťované spolupracujícími  institucemi či geoprovůdci:

Muzeum Českého krasu Beroun – Mgr. Pavel Bokr více na http://muzeum-beroun.cz/geologicke-exkurze/

 1) Koněprusy – „Na dně korálového útesu“

Trasa: Beroun – Koněprusy VČS – Homolák a Plešivec

Doprava: linkovým autobusem a pak pěšky od parkoviště u jeskyní

Jedno z nejbohatších nalezišť fauny devonského stáří na světě. Sběr zkamenělin, povídání o pravěkém moři, geologii a těžbě koněpruských a suchomastských vápenců.

2) Radotín a okolí – „Podmořský svět pravěkých hlavonožců, paryb a trilobitů“

Trasa: Ortocerový lůmek – Černá rokle – Sudy pod Kosoří

Doprava: pěšky od vlakového nádraží či od zastávky MHD
Sběr silurských hlavonožců v „Ortocerovém lůmku“, seznámení se stratigrafií a geologií klasické spodnodevonské lokality Černá rokle u Kosoře a lokality „v Sudech“, sběr četných zkamenělin.

3) Svatý Jan pod Skalou, Loděnice – „Podmořské sopky, pěnovce a trilobiti“

Trasa: Sv. Jan p. Skalou – Loděnice „Barrandovy jámy“

Doprava: dostupné vlakem, individuálním či linkovým autobusem
Seznámení se stratotypem v travertinech holocenního stáří. Četné výchozy silurských a devonských hornin, podmořské vulkanické centrum. Sběr zkamenělin na klasické Barrandově lokalitě „Elektrárna“. 

4) Zahořany a Děd u Berouna – „Po stopách Joachima Barranda a jeho skalníků“

Trasa: Beroun – Děd – Zahořany – Králův Dvůr – Beroun

Doprava: autobusem a pak pěšky

Seznámení s dvěma klasickými lokalitami pro český ordovik. Zahořany – nálezy ostnokožců, typická lokalita zahořanského souvrství a Děd (dříve zvaný Drabov) – sběr zkamenělin, zvláště částí trilobitů Dalmanitina socialis.

Mgr. Štěpán Rak více na https://geologickevychazky.cz/exkurze/

1) Zkamenělý Radotín

Okolí Radotína a Lochkova je proslulé nálezy zkamenělin již od dob Joachima Barranda. Lochkov má dokonce ve znaku schránky stočených hlavonožců…ti jsou zde totiž všude. Pod obcí se dokonce těžil hlavonožcový kámen jako obkladový materiál. Během exkurze navštívíme tři významná naleziště, projdeme se po dně silurského i devonského moře, poznáme jedno specifické, dnes již zaniklé řemeslo, najdeme celou škálu pravěkých živočichů, od hlavonožců přes mlže, ramenonožce a jistě i trilobity. Ortocerový lůmek, Černá rokle u Kosoře a Sudy – tři nevyčerpatelné lokality, tři cesty do pravěku. Poznáme různé barvy a druhy vápence, břidlice, najdeme všudypřítomný kalcit, jistě i nějakou tu záhnědu a kdo ví, co nás v lomu ještě překvapí!

2) Lom Kosov

Lom Kosov u Berouna je vyhledáván nejčastěji kvůli překrásnému jezírku s dokonale tyrkysovou barvou. Sběratelé zkamenělin sem ale nechodí kvůli koupání, ale sběru zkamenělin. A těch je tu opravdu nepřeberné množství. Tento rozsáhlý, dnes již nečinný lom, proslul nálezy obřích prvohorních hlavonožců, nejstarších suchozemských rostlin, celých trnitých trilobitů i tisíci střibřitých tajuplných graptolitů. Lom Kosov opravdu nabízí to, co málokteré jiné místo – mnoho pater s nesčetnými druhy zkamenělin. Sopečné horniny, vápence, břidlice, hlavonožcové lavice se stovkami schránek ortocerů, malé, mnohdy i celé, bílé trilobity, celou řadu mlžů, plžů a překrásně zachovaných zbytků silurského tropického moře

3) Podmořské vulkány ve Sv. Janu pod Skalou

Malebné údolí Kačáku, Benediktínský klášter, skála s křížem nad ním…takhle znají tuto krásnou obec turisté…my ale poznáme její geologickou historii a vývoj. Nedaleko kláštera uvidíme kaskády travertinu – sladkovodního vápence, který vznikal v době lovců mamutů a pak se vrátíme zpět časem o nějakých 350 milionů let do siluru a nasbíráme si typické společenstvo trilobitů a mlžů z nevyčerpatelného naleziště, kde se sbírá snad 200 let. Poznáme mnoho druhů hornin, povíme si o jejich vzniku a pochopíme, proč s právě zde trilobitům a jiným živočichům tak líbilo.

4) Řeporyje a okolí

Požáry, „Placatá skála“ a proslulá Mušlovka – to jsou tři místa naší návštěvy v malebných Řeporyjích! Poznáme významnou geologickou lokalitu, kde vědci objevili hraniční vrstvu dvou geologických období, místo, které je navždy zapsáno v odborné literatuře po celém světě. Mírně ukloněné vrstvy v profilu nedaleko náměstí nabízejí jedinečnou možnost poznat život na dně chladného ordovického moře. Uvidíme, co zde žilo, budeme podle stop číst v kameni a pokud budeme mít opravdu štěstí, nalezneme možná i stopu mořské hadice nebo hvězdice. Krásnou procházkou kolem potoka pak přijdeme do Mušlovky, jejíž název napovídá co nás zde asi čeká. Velké množství zkamenělin tropického silurského moře s četnými hlavonožci, mlži a jistě i trilobity!

5) Skryje – Ráj trilobitů

V naší zemi snad není klasičtější oblast tak pevně spojená s pojmem trilobit jako jsou právě Skryje! S trilobitem – pomyslným průvodcem zdejší nádherné krajiny – se potkáme snad úplně všude. Od náměstí nás vede přes louku k Luhu – nejznámějšímu nalezišti. Ve Skryjích navštívíme regionální muzeum, kde uvidíme nádhernou kolekci zdejších zkamenělin a získáme inspiraci ke sběru. Na zahradě místní školy je busta Joachima Barranda od sochaře Viléme Dobrovolného. Právě pan Barrande proslavil Skryje doslova po celém světě a my půjdeme po jeho stopách. Kromě Luhu zkusíme také štěstí v „líhni trilobitů“ a třeba se nám poštěstí najít larvy jejich mláďat. Nedaleká zřícenina hradu Týřov láká k dalším možným výletům.

6) Trilobiti z Loděnic

Nedaleko vápenky v Loděnicích, nad nádražím, kde se natáčel slavný Menzelův oskarový snímek se nachází zalesněný svah s několika lokalitami zkamenělin. Sběratelé zde stále prokopávají sopečné horniny, mezi nimiž jsou vrstvy jílovitých břidlic s hojnými trilobity. Právě v těchto vrstvách se nacházejí velmi hojné zbytky trilobitů – a co víc, jejich celé krunýře nepatří k velkým vzácnostem! V Loděnicích se ale nenacházejí zdaleka jen trilobiti, mezi výjimečné nálezy odsud patří také celé koruny lilijic – mořských ostnokožců – i s rameny a mnohé jiné, sběrateli často přehlížené fosilie.

7) Za trilobity k Rejkovicím

Jince mají, podobně jako Skryje a Čelechovice na Hané ve svém znaku trilobita. Jejich výzkum a sběr zde má mnohasetletou tradici. Vypravíme se na několik lokalit, které jsou sběrateli stále navštěvovány a každý si odsud odnese nesčetné trilobity. Jejich úlomků jsou v sutích snad stovky. Velké hlavové štíty a části žeber jejich složených těl jsou běžnou zkamenělinou. Budeme-li mít štěstí, třeba narazíme i na celý exemplář a nebo aspoň mladého jedince. Zdejší břidlice obsahují kromě velehojných trilobitů také mnohem vzácnější, ale vědecky cenné zkameněliny ostnokožců, málokdo z amatérů je ale sbírá a to je velká škoda!

8) Zkamenělé útesy u Koněprus

Koněpruské jeskyně jsou velmi vyhledávaným místem rodinných výletů…a snad také Houbův lom, kde se nacházejí zkameněliny…..ano, ale věřte nebo ne, ale nějaké 2km odsud, krásnou procházkou lesem je jiný opuštěný lom, kde těch zkamenělin devonského moře je tolik, že je nelze vysbírat snad nikdy! Tropické moře v době, kdy naše země byla na rovníku obývaly tisíce živočichů. Jen z okolí Koněprus známe přes 1000 jejich zkamenělých druhů a stále se objevují nové a nové. Nesčetné formy krajkovaných mechovek, velkých šedomodrých plžů, desítky schránek ramenonožců a také trilobiti…i když v okolí Koněprus nepatří mezi příliš hojné. Bílé vápence jsou opravdu přeplněné zkamenělinami a je jen na nás, které si vezmeme na památku sebou domů.