Národní geopark Barrandien se zaměřuje na realizaci komentovaných prohlídek tzv. geovycházek. O připravovaných geovycházkách se dozvíte na našich facebookových stránkách https://www.facebook.com/barrandien
Geologické vycházky pražským metrem se budou konat v prosinci 2023 a na začátku roku 2024. Plánované vycházky zde: Geologické vycházky pražským metrem – Geopark Barrandien
Seznam již realizovaných vycházek najdete zde.
Spolupracujeme se zavedenými geoprůvodci a připravujeme vlastní komentované prohlídky. Geovycházky geoparku Barrandien připravuje i partner geoparku Agentura Koniklec
Virtuální geovycházky v době Covid-19:https://youtu.be/MZlNyQG9XyU
Průvodce: Josef Mucha
Délka: cca 8,5 km
Náročnost: střední, část trasy vede mírně stoupající naučnou stezkou (vrch Vinice) situovanou do prudkého svahu
Pro rodiny s dětmi: pro děti od 15 let, příp. pro děti mladší s významným zájmem o geologii
Co navštívíme: dvě paleontologické lokality světového významu: Vinice a Vystrkov s odborným výkladem a možným sběrem fosílií a technickou památku z období těžby a zpracování železných rud v Brdech
S sebou: pevnou obuv, oblečení do terénu, svačinu, nápoje, paleontologické kladívko (nebo zednické kladivo, případně obyčejné), jednu pracovní rukavici – praváci levou, leváci pravou, staré noviny na zabalení nalezených fosílií, příp. malý ruční sekáč (majzlík), příp. ochranné brýle a pozitivní vztah ke geologii a paleontologii.
Délka: cca 55 km, cca 5-7h vč. zastávek
Náročnost: střední
Vhodné kolo: trekové či horské, silniční je nevhodné
Pro rodiny s dětmi: nevhodná, resp. vhodná pouze pro zdatnější děti
Co navštívíme/uvidíme: Trasa nás provede oblastí Boleveckých rybníků kolem rozhledny Sylván a Krkavec do Horní Břízy, odkud pak sjíždí po polních a lesních cestách kolem trnovského rybníku Hamr, zámečku u zaniklé obce Ježlový, po cestách mezi stále funkčním a již nepoužívanými zatopenými kaolinovými doly. Seznámíte se s tím, jak vznikal a kde se na Plzeňsku těžil kaolin. Dále pokračujeme přes Oboru a nedaleký Třebekov, kde zřejmě bývalo tvrziště. Dojedeme až k Hromnickému jezírku, které je pozůstatkem těžby vitriolových břidlic, ze kterých se vyráběla česká dýmavá kyselina dusičná. Po zastávce v zámeckém statku Býkov se lesem vydáme k Českobřízskému mlýnu a pak přes Zruč do Plzně.
S sebou: věci na výměnu píchlé duše (vhodná duše se správným ventilkem, montpáky, pumpičku), vhodné oblečení, pláštěnku či větrovku, dostatek tekutin a svačinu (na cestě jedna zastávka na občerstvení) a dobrou náladu.
Délka: cca 58 km, cca 5-7h vč. zastávek
Náročnost: střední
Vhodné kolo: trekové či horské, silniční je nevhodné
Pro rodiny s dětmi: nevhodná, resp. vhodná pouze pro zdatnější děti
Co navštívíme/uvidíme: Trasa nás zavede na Rokycansko do míst, kde se dříve povrchově těžilo černé uhlí. Dozvíte se, co to jsou např. proplástky, čemu horníci říkali „kanafas” či „spodky” a navštívíte také Pohádkový statek ve Vranovicích. Prohlédneme si nezvyklou rozhlednu Na Vrších u Břas. Při cestě budeme projíždět kolem přírodní památky Kašparův vrch a národní přírodní památky Vosek kde se nacházejí světoznámé vosecké kuličky se zkamenělinami. V Rokycanech si řekneme o nalezištích zkamenělin z ordoviku, které se nalézají na území města, a pak obejmeme památný javor.
Délka: cca 60 km, cca 5-7h vč. zastávek
Náročnost: střední
Vhodné kolo: trekové či horské, silniční je nevhodné
Pro rodiny s dětmi: nevhodná, resp. vhodná pouze pro zdatnější děti
Co navštívíme/uvidíme: Trasa nás zavede na geologicky zajímavá místa kolem Plzně a ne jen na ně. Prohlédneme si sopečné tufy i vrstvy lávy na Příšovské homolce spolu ze zajímavou květenou zdejší louky. Shlédneme z výšky na Hromnické jezírko a dovíme se, jak vzniklo. Řekneme si něco o tom, jak vznikal a kde se na Plzeňsku těžil kaolin. Prohlédneme si Plzeň a Starý Plzenec z Koterovské vyhlídky a z Koterovské skály. Poslední zajímavostí bude polštářová láva na skalním lomu, kde je krásně zřetelná její struktura.
Délka procházky: cca 7 km
Co navštívíme: nově otevřený historický hlubinný důl na kaolín s odborným výkladem, dále navštívíme zajímavý malý třetihorní vulkán a povíme si něco o pískovnách v okolí Plzně
Délka: cca 7,6 km, cca 3,5 hodiny včetně zastávek
Náročnost: mírné stoupání, střední zátěž, převýšení jen 200 m
Pro rodiny s dětmi: vhodná pouze pro zdatnější děti
Co uvidíme: Dozvíte se, proč se Jedové hoře, jejíž historie sahá až do doby Keltů, říká také Dědova hora. Projdeme jednou ze zoologicky a botanicky nejvýznamnějších lokalit středních Brd. Osloví vás záhadný a mystický příběh, který se skutečně stal. Zastavíme se na zřícenině hradu Valdek, kde vládli páni Zajícové, jejichž rod sahá až bájnému Bivojovi. Jejich skutečný předek Dětříšek přinesl na zádech za uši živého kňoura. A tak měli ve svém erbu kančí hlavu a také zajíce ve skoku. Podíváme se na valdeckou roubenou myslivnu, která je pečlivě zrekonstruovaná, a turistickou chatu ze třicátých let minulého století, která sloužila svému účelu jen krátkou dobu.
Průvodce Mgr. Pavel Bokr (Muzeum Českého krasu Beroun)více na http://muzeum-beroun.cz/geologicke-exkurze/
Trasa: Beroun – Koněprusy VČS – Homolák a Plešivec
Doprava: linkovým autobusem a pak pěšky od parkoviště u jeskyní
Jedno z nejbohatších nalezišť fauny devonského stáří na světě. Sběr zkamenělin, povídání o pravěkém moři, geologii a těžbě koněpruských a suchomastských vápenců.
Trasa: Ortocerový lůmek – Černá rokle – Sudy pod Kosoří
Doprava: pěšky od vlakového nádraží či od zastávky MHD
Sběr silurských hlavonožců v „Ortocerovém lůmku“, seznámení se stratigrafií a geologií klasické spodnodevonské lokality Černá rokle u Kosoře a lokality „v Sudech“, sběr četných zkamenělin.
Trasa: Sv. Jan p. Skalou – Loděnice „Barrandovy jámy“
Doprava: dostupné vlakem, individuálním či linkovým autobusem
Seznámení se stratotypem v travertinech holocenního stáří. Četné výchozy silurských a devonských hornin, podmořské vulkanické centrum. Sběr zkamenělin na klasické Barrandově lokalitě „Elektrárna“.
Trasa: Beroun – Děd – Zahořany – Králův Dvůr – Beroun
Doprava: autobusem a pak pěšky
Seznámení s dvěma klasickými lokalitami pro český ordovik. Zahořany – nálezy ostnokožců, typická lokalita zahořanského souvrství a Děd (dříve zvaný Drabov) – sběr zkamenělin, zvláště částí trilobitů Dalmanitina socialis.
Další geovycházky:
Okolí Radotína a Lochkova je proslulé nálezy zkamenělin již od dob Joachima Barranda. Lochkov má dokonce ve znaku schránky stočených hlavonožců…ti jsou zde totiž všude. Pod obcí se dokonce těžil hlavonožcový kámen jako obkladový materiál. Během exkurze navštívíme tři významná naleziště, projdeme se po dně silurského i devonského moře, poznáme jedno specifické, dnes již zaniklé řemeslo, najdeme celou škálu pravěkých živočichů, od hlavonožců přes mlže, ramenonožce a jistě i trilobity. Ortocerový lůmek, Černá rokle u Kosoře a Sudy – tři nevyčerpatelné lokality, tři cesty do pravěku. Poznáme různé barvy a druhy vápence, břidlice, najdeme všudypřítomný kalcit, jistě i nějakou tu záhnědu a kdo ví, co nás v lomu ještě překvapí!
Lom Kosov u Berouna je vyhledáván nejčastěji kvůli překrásnému jezírku s dokonale tyrkysovou barvou. Sběratelé zkamenělin sem ale nechodí kvůli koupání, ale sběru zkamenělin. A těch je tu opravdu nepřeberné množství. Tento rozsáhlý, dnes již nečinný lom, proslul nálezy obřích prvohorních hlavonožců, nejstarších suchozemských rostlin, celých trnitých trilobitů i tisíci střibřitých tajuplných graptolitů. Lom Kosov opravdu nabízí to, co málokteré jiné místo – mnoho pater s nesčetnými druhy zkamenělin. Sopečné horniny, vápence, břidlice, hlavonožcové lavice se stovkami schránek ortocerů, malé, mnohdy i celé, bílé trilobity, celou řadu mlžů, plžů a překrásně zachovaných zbytků silurského tropického moře
Malebné údolí Kačáku, Benediktínský klášter, skála s křížem nad ním…takhle znají tuto krásnou obec turisté…my ale poznáme její geologickou historii a vývoj. Nedaleko kláštera uvidíme kaskády travertinu – sladkovodního vápence, který vznikal v době lovců mamutů a pak se vrátíme zpět časem o nějakých 350 milionů let do siluru a nasbíráme si typické společenstvo trilobitů a mlžů z nevyčerpatelného naleziště, kde se sbírá snad 200 let. Poznáme mnoho druhů hornin, povíme si o jejich vzniku a pochopíme, proč s právě zde trilobitům a jiným živočichům tak líbilo.
Požáry, „Placatá skála“ a proslulá Mušlovka – to jsou tři místa naší návštěvy v malebných Řeporyjích! Poznáme významnou geologickou lokalitu, kde vědci objevili hraniční vrstvu dvou geologických období, místo, které je navždy zapsáno v odborné literatuře po celém světě. Mírně ukloněné vrstvy v profilu nedaleko náměstí nabízejí jedinečnou možnost poznat život na dně chladného ordovického moře. Uvidíme, co zde žilo, budeme podle stop číst v kameni a pokud budeme mít opravdu štěstí, nalezneme možná i stopu mořské hadice nebo hvězdice. Krásnou procházkou kolem potoka pak přijdeme do Mušlovky, jejíž název napovídá co nás zde asi čeká. Velké množství zkamenělin tropického silurského moře s četnými hlavonožci, mlži a jistě i trilobity!
V naší zemi snad není klasičtější oblast tak pevně spojená s pojmem trilobit jako jsou právě Skryje! S trilobitem – pomyslným průvodcem zdejší nádherné krajiny – se potkáme snad úplně všude. Od náměstí nás vede přes louku k Luhu – nejznámějšímu nalezišti. Ve Skryjích navštívíme regionální muzeum, kde uvidíme nádhernou kolekci zdejších zkamenělin a získáme inspiraci ke sběru. Na zahradě místní školy je busta Joachima Barranda od sochaře Viléme Dobrovolného. Právě pan Barrande proslavil Skryje doslova po celém světě a my půjdeme po jeho stopách. Kromě Luhu zkusíme také štěstí v „líhni trilobitů“ a třeba se nám poštěstí najít larvy jejich mláďat. Nedaleká zřícenina hradu Týřov láká k dalším možným výletům.
Nedaleko vápenky v Loděnicích, nad nádražím, kde se natáčel slavný Menzelův oskarový snímek se nachází zalesněný svah s několika lokalitami zkamenělin. Sběratelé zde stále prokopávají sopečné horniny, mezi nimiž jsou vrstvy jílovitých břidlic s hojnými trilobity. Právě v těchto vrstvách se nacházejí velmi hojné zbytky trilobitů – a co víc, jejich celé krunýře nepatří k velkým vzácnostem! V Loděnicích se ale nenacházejí zdaleka jen trilobiti, mezi výjimečné nálezy odsud patří také celé koruny lilijic – mořských ostnokožců – i s rameny a mnohé jiné, sběrateli často přehlížené fosilie.
Jince mají, podobně jako Skryje a Čelechovice na Hané ve svém znaku trilobita. Jejich výzkum a sběr zde má mnohasetletou tradici. Vypravíme se na několik lokalit, které jsou sběrateli stále navštěvovány a každý si odsud odnese nesčetné trilobity. Jejich úlomků jsou v sutích snad stovky. Velké hlavové štíty a části žeber jejich složených těl jsou běžnou zkamenělinou. Budeme-li mít štěstí, třeba narazíme i na celý exemplář a nebo aspoň mladého jedince. Zdejší břidlice obsahují kromě velehojných trilobitů také mnohem vzácnější, ale vědecky cenné zkameněliny ostnokožců, málokdo z amatérů je ale sbírá a to je velká škoda!
Koněpruské jeskyně jsou velmi vyhledávaným místem rodinných výletů…a snad také Houbův lom, kde se nacházejí zkameněliny…..ano, ale věřte nebo ne, ale nějaké 2km odsud, krásnou procházkou lesem je jiný opuštěný lom, kde těch zkamenělin devonského moře je tolik, že je nelze vysbírat snad nikdy! Tropické moře v době, kdy naše země byla na rovníku obývaly tisíce živočichů. Jen z okolí Koněprus známe přes 1000 jejich zkamenělých druhů a stále se objevují nové a nové. Nesčetné formy krajkovaných mechovek, velkých šedomodrých plžů, desítky schránek ramenonožců a také trilobiti…i když v okolí Koněprus nepatří mezi příliš hojné. Bílé vápence jsou opravdu přeplněné zkamenělinami a je jen na nás, které si vezmeme na památku sebou domů.
Karlštejn není významný jen krásným stejnojmenným hradem, ale pro geologa a jeho cvičené oko čeká to pravé hned za mostem – Budňanská skála. Disharmonické vrásnění vápenců a černých tenkých břidlic. Projdeme se ke skále a seznámíme se s geologickýcm fenoménem hraničního intervalu dvou období starších prvohor. Povyprávím o typu vrás, phyb zemských desek a ukáži významné zkameněliny siluru, z nichž mnohé najdeme v sutích. Uvidíme také lobolity lilijic na velkých blocích vápence.
Na geologické vycházce navštívíme několik lokalit ve Velké Chuchli: Žákův lom a Homolku. V Žákově lomu poznáme významné živočichy silurského stáří: hojné lilijice a hlavonožce a seznámíme se s největším predátorem té doby – obřím klepítkatcem, kterému se dříve říkávalo Eurypterus a podle něhož se Žákův lom někdy nazývá lomem Eurypterovým.
Poznejme společně zkameněliny v obkladech domů, nádražních hal, obchodních center a obchodů v okolí Smíchovského nádraží a nedalekého Anděla.
Malebné údolí Kačáku, Benediktínský klášter, skála s křížem nad ním…takhle znají tuto krásnou obec turisté…my ale poznáme její geologickou historii a vývoj. Nedaleko kláštera uvidíme kaskády travertinu – sladkovodního vápence, který vznikal v době lovců mamutů a pak se vrátíme zpět časem o nějakých 350 milionů let do siluru a nasbíráme si typické společenstvo trilobitů a mlžů z nevyčerpatelného naleziště, kde se sbírá snad 200 let. Poznáme mnoho druhů hornin, povíme si o jejich vzniku a pochopíme, proč s právě zde trilobitům a jiným živočichům tak líbilo.
Okolí Radotína a Lochkova je proslulé nálezy zkamenělin již od dob Joachima Barranda. Lochkov má dokonce ve znaku schránky stočených hlavonožců…ti jsou zde totiž všude. Pod obcí se dokonce těžil hlavonožcový kámen jako obkladový materiál. Během exkurze navštívíme tři významná naleziště, projdeme se po dně silurského i devonského moře, poznáme jedno specifické, dnes již zaniklé řemeslo, najdeme celou škálu pravěkých živočichů, od hlavonožců přes mlže, ramenonožce a jistě i trilobity. Ortocerový lůmek, Černá rokle u Kosoře a Sudy – tři nevyčerpatelné lokality, tři cesty do pravěku. Poznáme různé barvy a druhy vápence, břidlice, najdeme všudypřítomný kalcit, jistě i nějakou tu záhnědu a kdo ví, co nás v lomu ještě překvapí!
Lom Kosov u Berouna je vyhledáván nejčastěji kvůli překrásnému jezírku s dokonale tyrkysovou barvou. Sběratelé zkamenělin sem ale nechodí kvůli koupání, ale sběru zkamenělin. A těch je tu opravdu nepřeberné množství. Tento rozsáhlý, dnes již nečinný lom, proslul nálezy obřích prvohorních hlavonožců, nejstarších suchozemských rostlin, celých trnitých trilobitů i tisíci střibřitých tajuplných graptolitů. Lom Kosov opravdu nabízí to, co málokteré jiné místo – mnoho pater s nesčetnými druhy zkamenělin. Sopečné horniny, vápence, břidlice, hlavonožcové lavice se stovkami schránek ortocerů, malé, mnohdy i celé, bílé trilobity, celou řadu mlžů, plžů a překrásně zachovaných zbytků silurského tropického moře.
V naší zemi snad není klasičtější oblast tak pevně spojená s pojmem trilobit jako jsou právě Skryje! S trilobitem – pomyslným průvodcem zdejší nádherné krajiny – se potkáme snad úplně všude. Od náměstí nás vede přes louku k Luhu – nejznámějšímu nalezišti. Ve Skryjích navštívíme regionální muzeum, kde uvidíme nádhernou kolekci zdejších zkamenělin a získáme inspiraci ke sběru. Na zahradě místní školy je busta Joachima Barranda od sochaře Viléme Dobrovolného. Právě pan Barrande proslavil Skryje doslova po celém světě a my půjdeme po jeho stopách. Kromě Luhu zkusíme také štěstí v „líhni trilobitů“ a třeba se nám poštěstí najít larvy jejich mláďat. Nedaleká zřícenina hradu Týřov láká k dalším možným výletům.
V městské části Praha Slivenec si povyprávíme o lokálním červeném vápenci běžně nazývaném slivenecký mramor, ukážeme si zkameněliny v kamenech u parkoviště či na starých zídkách. Mnoho typů vápenců uvidíme v základech domů a na hřbitově pak navštívíme několik zcela výjimečných hrobů se zkamenělinami v jejich náhrobcích.
na netradiční městské geologické vycházce vás seznámím s výjimečnými stavebními horninami, mozaikovou dlažbou z roku 1925 z dvou typů vápenců, navštívíme geozídku u lávky a na radotínském hřbitově objevíme stovky zkamenělin v náhrobních kamenech a obkladech domů.
při malé procházce vnitřním městem si povíme o zkamenělinách v kostele na oltáři, poznáme významné horniny berounských hradeb či na portálu Muzea. Horniny a stavební kameny Berouna si ukážeme v jednotlivých stavbách a obkladech domů.